Pietro Andrea Mattioli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vyobrazení z Mattioliho knihy Epistolarum Medicinalium libri quinque vydané roku 1561 Jiřím Melantrichem z Aventina

Pietro Andrea Gregorio Mattioli (též Matthiolus, Matthioli někdy počeštěně Petr Ondřej Matthioli) (23. března 1501, Siena1577, Trident) byl významný renesanční lékař a botanik italského původu.

Dětství trávil v Sieně a Benátkách, medicínu studoval na univerzitě v Padově, ale s učitelem a chirurgem Caravitou navštívil i jiné italské univerzity, například Římskou univerzitu. Studia dokončil roku 1523.

Jako lékař působil v Sieně, Římě, Tridentu (jako osobní lékař zdejšího biskupa) a v Gorizii, kam byl povolán ve čtyřicátých letech. V tomto městě se věnoval italskému překladu známého latinského díla De materia medica od antického učence a lékaře Pedacia Dioskúrida z Anazarby.

Působení v Praze[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1554 žil Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, v letech 154766 českého místodržícího. V Praze publikoval u Jiřího Melantricha z Aventina roku 1561 své lékařské dopisy v knize nazvané Epistolarum Medicinalium libri quinque (Pět knih lékařských dopisů) a o rok později rozšířený český překlad své knihy Herbář neboli Bylinář. Roku 1563 pak v téže tiskárně vychází německý překlad tohoto díla, které vyšlo poprvé roku 1544 italsky a o deset let později, roku 1554 v Benátkách také latinsky.

Toto nejvýznamnější Mattioliho dílo vyšlo poté ještě mnohokrát a je vydáváno v podstatě až do současnosti. Herbář vznikl původně jako komentář Dioskůridova již zmiňovaného díla De materia medica. Mattioli jej však neustále rozšiřoval, takže každé následující vydání z doby jeho života je obsáhlejší než předchozí.

Roku 1564 vydal Mattioli u Melantricha knihu De peste liber v níž se věnuje problematice morové nákazy. Svůj odborný zájem věnoval také výzkumu a léčení syfilidy.

Spolu s Ferdinandem Tyrolským odchází roku 1564 do Tyrol na zámek Ambrass. Působil však též jako lékař Maxmiliána II. Zemřel v roce 1578 v Tridentu při cestě do Říma, neboť se zde nakazil morem.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Pietra Mattioliho bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HEJNOVÁ, Miroslava: Pietro Andrea Mattioli 1501–1578 katalog výstavy, Národní knihovna Praha, Praha 2001
  • BARTŮŠEK, Václav: Pietro Andrea Mattioli 1501-1578 in: Knihovnická Revue Národní knihovna Praha, Praha 2002, č. 2, S. 136–137 elektronická verze
  • PEŠEK, Jiří: Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře, Časopis Slovo k historii č. 32, Melantich, Praha 1991, S. 18–22.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pietro Andrea Mattioli ve Wikimedia Commons

  • Mattioli, Pietro Andrea, 1501-1577 : Apatéka domácý : W Kteréž se zawjragj a wypisugj rozličná Lékařstwj, snadná k přistrogenj, proti wsselikým neduhům Těla Lidského, y Audůw geho od hlawy až do Noh ... y také některým nedostatkům Howadským, a giným wěcem k Hospodářstwj náležegjcým. Wytlačeno w Starém Městě Pražském : v Dědicůw M. Danyele Adama z Weleslawjna, 1602 -- [20], 714, [100] s.; Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
  • Mattioli, Pietro Andrea, 1501-1577 : Epistolarum Medicinalium Libri Quinque. Pragae : Georg. Melantrichius ab Aventino ad inst. Vinc. Valgrisii, 1561 -- [23], 395, [1] s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.