Divizna
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Divizna jižní (Verbascum chaixii)
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Divizna (Verbascum) je rod statných rostlin kvetoucích až na výjimky (např. divizna brunátná) nejčastěji v různých odstínech barvy žluté, ojediněle mají květy růžové nebo i bílé.
Obsah |
Výskyt [editovat]
Divizna vyrůstá hlavně v Evropě a Asii, méně již v Americe, Austrálii a severní Africe. Je to poměrně široký rod, čítá 300 až 350 druhů. Rostliny dávají přednost místům s dostatkem světla a tepla, dobře snášejí i přísušky, rostou převážně rozptýleně a přesto nebývají většinou vzácné. Často u divizen dochází ke křížení společně rostoucích druhů, takto vzniklé hybridy mohou mít květy odchylně zbarvené; obvykle neprodukují plodná semena a rozšiřují se pouze ojediněle podzemními výhonky.
V České republice vyrůstá ve volné přírodě těchto 10 druhů, jeden z nich ve dvou poddruzích:
- Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) L.
- Divizna černá (Verbascum nigrum) L.
- Divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii Vill. subsp. austriacum) (Roem. et Schult.) Hayek
- Divizna knotovkovitá pravá (Verbascum lychnitis L. subsp. lychnitis)
- Divizna knotovkovitá bělokvětá (Verbascum lychnitis L. subsp. moenchii) (Schultz) Holub et Mladý
- Divizna malokvětá (Verbascum thapsus) L.
- Divizna ozdobná (Verbascum speciosum) Schrad.
- Divizna sápovitá (Verbascum phlomoides) L.
- Divizna sněžná Visianiho (Verbascum niveum Ten. subsp. visianinum) (Rchb.) Murb. (nepůvodní, roku 1914 zjištěný druh)
- Divizna švábovitá (Verbascum blattaria) L.
- Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) Bertol.
Dále bylo v české přírodě rozpoznáno těchto 27 kříženců:
- Verbascum × ambiguum Lej., (V. densiflorum × V. nigrum)
- Verbascum × bastardii R. et Sch., (V. blattaria × V. densiflorum)
- Verbascum × brockmuelleri Ruhmer, (V. nigrum × V. phlomoides)
- Verbascum × collinum Schrader, (V. nigrum × V. thapsus)
- Verbascum × danubiale Simk., (V. chaixii × V. phlomoides)
- Verbascum × denudatum Pfund, (V. lychnitis × V. phlomoides)
- Verbascum × divaricatum Kittel, (V. blattaria × V. phoeniceum)
- Verbascum × flagriforme Pfund, (V. blattaria × V. phlomoides)
- Verbascum × ignescens Tausch, (V. lychnitis × V. phoeniceum)
- Verbascum × interjectum Pfund, (V. densiflorum × V. phlomoides)
- Verbascum × intermedium Pfund, (V. blattaria × V. nigrum)
- Verbascum × juratzkae Dichtl, (V. chaixii × V. thapsus)
- Verbascum × kerneri Fritsch, (V. phlomoides × V. thapsus)
- Verbascum × neilreichii Reichardt, (V. phlomoides × V. speciosum)
- Verbascum × obornyi Jávorka, (V. lychnitis × V. speciosum)
- Verbascum × pseudoblattaria Koch, (V. blattaria × V. lychnitis)
- Verbascum × pseudolychnitis Schur, (V. chaixii × V. lychnitis)
- Verbascum × ramigerum Schrader, (V. densiflorum × V. lychnitis)
- Verbascum × rubiginosum W. et K., (V. chaixii × V. phoeniceum)
- Verbascum × schiedeanum Koch, (V. lychnitis × V. nigrum)
- Verbascum × schneiderianum A. et Gr., (V. phlomoides × V. phoeniceum)
- Verbascum × schottianum Schrader, (V. chaixii × V. speciosum)
- Verbascum × spurium Koch, (V. lychnitis × V. thapsus)
- Verbascum × subnigrum G. Beck, (V. chaixii × V. nigrum)
- Verbascum × ustulatum Čelak., (V. nigrum × V. phoeniceum)
- Verbascum × versiflorum Schrader, (V. phoeniceum × V. thapsus)
- Verbascum × vidavense Simk., (V. blattaria × V. chaixii)[1][2][3][4]
Popis [editovat]
Jsou to byliny nebo zřídka keře, jednoleté, dvouleté i vytrvalé. Stejně rozdílné jsou i jejich nároky na prostředí, bývají to hygrofyty, mezofyty i xerofyty. Některé druhy dorůstají do 2 m i výše, mohou být chlupaté celé, částečně nebo lysé. Většinou mají přízemní listovou růžici která předchází růstu květné lodyhy. Lodyžní listy bývají menší, vyrůstají střídavě ve spirále. Listy jsou bez palistů a bývají bylinné, kožovité nebo blanité, nedělené nebo roztřepené, řapíkaté, přisedlé i lodyhu objímající. Jejich okraje jsou celistvé, drobně zoubkované nebo zubaté, často bývají plstnaté a některé druhů mají hydatody.
Oboupohlavné hmyzosnubné pětičetné květy na stopkách vyrůstají obvykle z úžlabí drobných listenů osamoceně nebo ve svazečcích a jsou sestaveny do květenství, obvykle to bývá vrcholík, hrozen nebo lata.
Lalokovité kališní lístky rostou v jednom přeslenu a bývají volné nebo srostlé, někdy se střechovitě překrývají. Pravidelná kolovitá nebo trubkovitá koruna je vytvořena laločnými korunními lístky barvy žluté, bílé, růžově nebo fialové, někdy je zbarvený jen střed. Okvětní lístky jsou mnohem delší než tyčinky které jsou v květu čtyři nebo pět. Tyčinky rostou v jediném kruhu, všechny jsou buď stejně dlouhé nebo dvě jsou výrazně kratší, někdy je jedna tyčinka přeměněna v patyčinku. Prašníky v květu jsou stejné nebo dvojtvaré, otvírají se pomoci podélných štěrbin. Gyneceum je vytvořeno ze dvou plodolistů, pestík má dvoupouzdrý svrchní semeník s 50 a více vajíčky. Čnělka nese jednolaločnou bliznu.
Plodem je chlupatá více semenná pukající tobolka se střední semenici. Semena se 6 až 8 žebry jsou konicky cylindrická a jsou vybavená mastným endospermem.[5][6][7]
Význam [editovat]
Některé druhy divizny (např. divizna velkokvětá, divizna malokvětá a divizna sápovitá) se tradičně používají při léčbě onemocnění dýchacích cest. Odvaru ze sušených květů se užívá při léčbě kašle bronchitidy či astmatu, dále působí močopudně a kladně ovlivňuje činnost sleziny a brzlíku. Semena některých druhů jsou jedovatá.[8][9]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all.. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 23.01.2011, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (cs)
- ↑ PYŠEK, Petr; SÁDLO, Jiří; MANDÁK, Bohumil. Preslia, 74/2 – 2002, Catalogue of alien plants of the Czech Republic [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 2002, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ Naše příroda 3/2012: Divizna [online]. Naše příroda, o. s., Trifox, s. r. o., Olomouc, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (cs)
- ↑ Květena ČR: Verbascum [online]. Petr Kocián, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (cs)
- ↑ Flora of China: Verbascum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ COLEMAN, H. R.. FloraBase the Western Australian Flora: Verbascum [online]. Department of Environment and Conservation Western Australian Herbarium, Kensington, AU, rev. 03.10.2008, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (en)
- ↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Verbascum [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 20.01.2000, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (sv)
- ↑ Herbář Wendys: D. velkokvětá, D. malokvětá, D. sápovitá [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (cs)
- ↑ BOTANY.cz: Divizna velkokvětá, Divizna malokvětá [online]. BOTANY.cz, [cit. 2012-06-26]. Dostupné online. (cs)
