Divizna velkokvětá
 Divizna velkokvětá | |
|---|---|
 Divizna velkokvětá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | krtičníkovité (Scrophulariaceae) |
| Rod | divizna (Verbascum) |
| Binomické jméno | |
| Verbascum densiflorum Bertol., 1810 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) je léčivá rostlina z čeledi krtičníkovitých.
Synonyma a lidové názvy[editovat | editovat zdroj]
- Verbascum thapsiforme Bertol. (r. 1810)
- svíce královská, děvizna, Petrova hůl, pochodňová květina, kruželice, psí ocas, svícen, louč, oranka.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Jde o dvouletou, na celém povrchu plstnatě ochlupenou bylinu dorůstající výšky 2 metrů. V prvním roce vegetace vytváří růžici přízemních, lehce plstnatých listů. V roce druhém z této růžice vyrůstá ochlupená lodyha opatřená střídavými, taktéž ochlupenými listy vejčitého tvaru a hroznovitě uspořádanými květy, které mají pětidílný, zvonkovitý a plstnatý kalich tvořený jasně žlutými, srostlými a pěticípými korunami. Kvete od května do září. Plody jsou tobolky. Po vysemenění rostlina hyne.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Divizna roste v celé Evropě, zejména v její střední a jižní části. V Česku se vyskytuje běžně, a to především díky své celkové nenáročnosti. Daří se jí na půdách chudých na živiny a vláhu, dále na půdách kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých, přičemž pH půdy jí vyhovuje zásadité až neutrální. Díky svému vzrůstu je pro ni snadné fotosyntetizovat i na místech, kde by vzrůstem nižší rostliny byly zastíněny. Nejčastěji ji můžeme spatřit na ruderálních místech, jakými jsou rumiště, příkopy, skládky a svahy podél komunikací. Běžně se však vyskytuje i na zahradách a kompostech, na kamenitých stráních a loukách či v prosluněných částech lesa a na jeho okrajích.
Použití[editovat | editovat zdroj]
Léčebné účely[editovat | editovat zdroj]
Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně. Čaj se musí pečlivě cedit, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici. Díky již zmíněným protizánětlivým účinkům se divizna využívá i zevně, a to jako obklad na případné oděrky, při revmatických bolestech, bércových vředech či hemoroidech. Pro plánovaný sběr se tato statná rostlina pěstuje. Květy (sbírá se pouze žlutá koruna květů, snadno oddělitelná od kalichu) se musí dobře usušit a pečlivě uchovávat, protože jsou velmi náchylné k hnědnutí a plesnivění. Divizna obsahuje zejména saponiny a sliz, malé množství silice, cukry, třísloviny a flavonoidy.
Jiné účely[editovat | editovat zdroj]
- Květy divizny se používají k aromatizaci likérů a ke zlepšení vzhledu čajových směsí.
- Jedovatá semena divizny se dříve používala k omamování ryb. Obsahují v poměrně vysoké koncentraci rotenon.
- Květy divizny bývaly používány k barvení látek a vlasů.
- Již od antiky si ženy potíraly tváře listy divizny, čímž vznikl „přirozený ruměnec“.
Vnější použití divizny velkokvěté: Zevní použití divizny není tak časté. Lze použít kašovité obklady z květů na hojení bércových vředů a ran. K vnějšímu použití je možné také použít i sušené listy, ze kterých se připraví odvar a ve formě obkladů se přikládá na otoky. Také čerstvé listy našly své uplatnění. Potřené teplým olejem se dají použít k léčbě ran a otoků.
Včelařství[editovat | editovat zdroj]
Divizna je významná pylodárná rostlina, její pyl je bílkovinným zdrojem pro včelstva v letním období. Podporuje také dlouhověkost zimních včel. Včely pyl divizny sbírají především ráno a rouskují jej do oranžových rousek.[1]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
V kultuře[editovat | editovat zdroj]
- Divizna je jednou z květin, jejichž apostrofa se nalézá v knize Jakuba Demla Moji přátelé; básník ji oslovuje jako „kněžnu“.
- Křemílkovi a Vochomůrkovi, postavičkám z Večerníčku, vyroste navzdory písničce „Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala“ právě divizna.
- Dílo Ze říší přírody od Alfonse Bohumila Šťastného osvětluje prostřednictvím pohádky původ jména této rostliny. Divizna uzdraví chorého krále a on jí řka: "Věru, tato květina divy zná činiti!" přisoudí právě jméno divizna.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 26.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUBÁT a kolektiv: Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha 2002
- SLAVÍK, B., CHRTEK, J. jun., ŠTĚPÁNKOVÁ, J.: Květena České republiky Sv.6, Academia, Praha 2000
- ŠŤASTNÝ, A. B.: Ze říší přírody, Praha 1891, str. 38–41
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu divizna velkokvětá na Wikimedia Commons 
Taxon Verbascum densiflorum ve Wikidruzích- Galerie divizna velkokvětá na Wikimedia Commons
- Divizna velkokvětá na botanika.wendys
- Divizna velkokvětá na stránce Léčivé rostliny Standy Korbela
- Divizna velkokvětá na ordinace.cz
- Divizna velkokvětá na kvetenacr.cz
- Divizna velkokvětá na lecive-bylinky
- Divizna velkokvětá na Biolibu
- kniha Ze říší přírody - o původu jména divizna
