Kopřiva žahavka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Kopřiva žahavka

Kopřiva žahavka
Kopřiva žahavka
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: kopřivovité (Urticaceae)
Rod: kopřiva (Urtica)
Binomické jméno
Urtica urens
Linné

Kopřiva žahavka (Urtica urens) je vedle kopřivy dvoudomé druhý běžný zástupce rodu na českém území. Lidově je nazývána žahavka nebo žihlava. Vzhled je podobný, jde však o jednoletou, jednodomou bylinu podstatně menšího vzrůstu (10–30 cm) a její žahavé chlupy jsou trochu účinnější.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kořen, stonek a list[editovat | editovat zdroj]

Kopřiva má kořenový systém velmi rozvětvený a to hlavně pod povrchem do hloubky 14–18 cm.[1] Lodyha je čtyřhranná, dorůstající do 10–30 cm, bývá v horní polovině větvená a její barva je zelená až hnědozelená s žahavými chlupy na povrchu. U kopřivy žahavky nalezneme drobné listy kopinaté nebo vejčité s ozubenými okraji a žahavými chlupy.[2] Čepel listu je dlouhá 1,5–4 cm a na bázi klínovitě zúžená až uťatá.[3]

Květ a plod[editovat | editovat zdroj]

Kopřiva má květenství kratší, nebo skoro stejně dlouhá jako je řapík u jejích listů, v jejichž úžlabí vyrůstají.[3] Květy jsou drobné a jednopohlavné.[2] Kopřiva je jednodomou bylinou, v jednom květenství se tedy nachází prašníkové i pestíkové květy. Po tom co odkvetou, jsou květenství slabě převislá a poměrně hustá.[1] Rostlina kvete od května do listopadu a jejím plodem je zploštělá nažka, jejíž barva je světle hnědá až zelenavě hnědá.[3] Kopřiva žahavka je jednoletá bylina bez obnovovacích pupenů, která nepříznivá období přečkává pouze v semenech.[3]

Stanoviště a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kopřiva tohoto druhu se vyskytuje na celém území České republiky od nížin až po hornaté oblasti, kde jsou půdy bohaté na živiny.[2] Nejčastější místa výskytu jsou rumiště, pole, zahrady a opuštěné příbytky. V zahradnictví je brána především jako nežádoucí plevel.[3] Tuto rostlinu můžeme nalézt téměř po celém světě, avšak nejhojněji se vyskytuje v Evropě, Malé Asii, na Kavkazu, v Severní a Jižní Americe, Austrálii a v jižní Africe.[2]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Kopřiva žahavka má řadu léčivých účinků, je určena k vnitřnímu i vnějšímu použití. Má také blahodárné účinky na špatně hojící se rány, ekzémy a na akné.[2] Nálev z kopřivy se využívá k podpoře růstu vlasů[2] a čaj z jejích usušených listů má močopudné a projímavé účinky.[1] Kopřiva je i součástí kuchyně, kde se využívá k přípravě salátů, polévek či nádivek.[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic.]-928 p., Academia, Praha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Agromanuál.cz [online]. . Kapitola Kopřiva žahavka. (český) 
  2. a b c d e f g Vitalion lepší informace, lepší zdraví [online]. . Kapitola Kopřiva žahavka. Dostupné online. (český) 
  3. a b c d e KUBÁT, Karel; HROUDA, Lubomír; CHRTEK, Jindřich, et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. (český) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu