Argentinské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Argentinské námořnictvo
Znak argentinského námořnictva
Znak argentinského námořnictva
ZeměArgentinaArgentina Argentina
Velikost4 torpédoborce
9 korvet
2 ponorky
9 hlídkových lodí
11 zásobovacích lodí
1 výsadková loď
Nadřazené jednotkyArgentinské ozbrojené síly
Účast
VálkyFalklandská válka

Argentinské námořnictvo (španělsky: Armada de la República Argentina) je námořní složkou ozbrojených sil Argentiny. Je středně velkým námořnictvem. Jeho jádro tvoří torpédoborce, korvety a ponorky, které doplňuje námořní letectvo a námořní pěchotu. Celkově ho tvoří okolo 17 200 mužů.[1] Chronicky podfinancované námořnictvo trpí nedostatkem prostředků na provoz, modernizace a akvizice nových plavidel.

Plavidla argentinského námořnictva používají přefix ARA (zkratka z Armada de la República Argentina).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bitevní loď ARA Rivadavia
Letadlová loď ARA Independencia (V-1)

Argentina si v prvnídruhé světové válce ponechala neutralitu. Od 16. září 1955 se však námořnictvo zapojilo do převratu, který svrhl vládu prezidenta Juana Perona a nastolilo režim vojenské junty. V období od skončení druhé světové války až do 70. let námořnictvo tvořily udržované starší lodě průběžně posilované o druhoválečná plavidla získaná z přebytků USA a Velké Británie. V roce 1951 zakoupilo dva lehké křižníky třídy Brooklyn. Druhoválečné americké torpédoborce zastupovalo sedm jednotek třídy Fletcher, čtyři jednotky třídy Allen M. Sumner a jedna třídy Gearing. Čtyři v USA zakoupené ponorky patřily ke třídě Balao. Výjimkou bylo dodání dvou lehkých letadlových lodí třídy Colossus z Velké Británie – HMS Warrior sloužil jako Independencia (V-1) a HMS Venerable jako Veinticinco de Mayo (V-2).

V 70. letech byl zahájen ambiciózní program přezbrojení námořnictva novými plavidly, která ostatně tvoří jeho jádro dodnes. Ve Velké Británii byly zakoupeny dva nejmodernější torpédoborce typu 42, v SRN byly objednány čtyři torpédoborce třídy Almirante Brown, šest korvet třídy Espora, šest ponorek třídy TR-1700 a konečně ve Francii byly zakoupeny tři korvety třídy Drummond. Část lodí byla stavěna v domácích loděnicích. V roce 1982, tedy ještě před dokončením tohoto programu, vypukla falklandská válka, ve které Argentina utrpěla porážku od Velké Británie a zejména jejího námořnictva, které provedlo výsadkovou operaci v jižním Atlantiku. Argentinské námořnictvo ve válce ztratilo lehký křižník General Belgrano, potopený britskou jadernou ponorkou HMS Conqueror a i Britové utrpěli nemalé ztráty. Důsledkem války byl pád vojenské junty, urychlené vyřazení starších lodí a citelné zpoždění stavby nových jednotek (hlavně kvůli ekonomické krizi). Například z ponorek třídy TR-1700 byly dokončeny pouze první dvě.

Argentinské námořnictvo trpí chronickým nedostatkem financí, kvůli kterému mají posádky nedostatečný výcvik, munice je prošlá, plavidla nemají dostatečnou údržbu a odkládána je i modernizace nejcennějších jednotek floty (zejména torpédoborců třídy Almirante Brown a korvet třídy Espora). Zásadní ztrátu námořnictvo utrpělo roku 2017 kvůli potopení ponorky třídy TR-1700 San Juan (S-42) při hlídkové plavbě. V roce 2018 byly ve Francii objednány čtyři oceánské hlídkové lodě třídy Bouchard, které představují první válečné lodě zakoupené pro argentinské námořnictvo po více než 30 letech.[2]

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Velitelství hladinového loďstva, letectva a námořní pěchoty sídlí v přístavu Puerto Belgrano, zatímco velitelství ponorek je v Mar del Plata. Hladinové lodě se dělí do čtyř flot – výsadkové síly tvoří výsadková loď Bahía San Blas, 1. divizi korvet tvoří lodě třídy Drummond, 2. divizi korvet tvoří lodě třídy Espora a 2. divizi torpédoborců tvoří lodě třídy Almirante Brown.[1]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce[editovat | editovat zdroj]

ARA Sarandí (D-13)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

ARA Robinson (P-45)
  • Třída Espora
    • Espora (P-41)
    • Rosales (P-42)
    • Spiro (P-43)
    • Parker (P-44)
    • Robinson (P-45)
    • Gómez Roca (P-46)
  • Třída Drummond
    • Drummond (P-31) – v rezervě
    • Guerrico (P-32) – v rezervě
    • Granville (P-33)

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

ARA Piedrabuena (P-52)

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

Ponorka ARA San Juan (S-42) se 15. listopadu 2017 potopila

Pomocné lodě[editovat | editovat zdroj]

ARA Almirante Irízar (Q-5)
  • ARA Almirante Irízar (Q-5) – ledoborec
  • Comodoro Rivadavia (Q-11) – hydrografická loď
  • Cormorán (Q-15) – hydrografická člun
  • Puerto Deseado (Q-20) - výzkumná loď
  • Austral (Q-21) - výzkumná loď

Cvičné lodě[editovat | editovat zdroj]

  • Luisito (Q-51) – přestavěný trawler na cvičnou loď
  • Libertad (Q-2) – cvičná plachetnice

Plánované akvizice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Armada Argentina - Argentine Navy [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-02-16 [cit. 2011-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Argentine studies the possibility to purchase new submarines [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-12-25 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Naval shipyard Tandanor to build new icebreaker for Argentina [online]. Navyrecognition.com, rev. 2021-12-30 [cit. 2021-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]