Argentinské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Argentinské námořnictvo
Vlajka argentinského námořnictva

Vlajka argentinského námořnictva
Země Argentina Argentina
Velikost 4 torpédoborce
9 korvet
3 ponorky
8 hlídkových lodí
11 zásobovacích lodí
2 výsadkové lodě
Nadřazené jednotky Argentinské ozbrojené síly

Argentinské námořnictvo (španělsky: Armada de la República Argentina) je námořní složkou ozbrojených sil Argentiny. Je středně velkým námořnictvem. Zahrnuje válečné lodě, ponorky, námořní letectvo a námořní pěchotu. Celkově ho tvoří okolo 17 200 mužů.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Argentina si v prvnídruhé světové válce ponechala neutralitu. Od 16. září 1955 se však námořnictvo zapojilo do převratu, který svrhl vládu prezidenta Juana Perona a nastolilo režim vojenské junty. V období od skončení druhé světové války až do 70. let námořnictvo tvořily udržované starší lodě průběžně posilované o druhoválečná plavidla získaná z přebytků USA a Velké Británie. V roce 1951 zakoupilo dva lehké křižníky třídy Brooklyn. Druhoválečné americké torpédoborce zastupovalo sedm jednotek třídy Fletcher, čtyři jednotky třídy Allen M. Sumner a jedna třídy Gearing. Čtyři v USA zakoupené ponorky patřily ke třídě Balao. Výjimkou bylo dodání dvou lehkých letadlových lodí z Velké Británie – HMS Warrior sloužil jako Independencia (V-1) a HMS Venerable jako Veinticinco de Mayo (V-2).

V 70. letech byl zahájen ambiciózní program přezbrojení námořnictva novými plavidly, která ostatně tvoří jeho jádro dodnes. Ve Velké Británii byly zakoupeny dva nejmodernější torpédoborce typu 42, v SRN byly objednány čtyři torpédoborce třídy Almirante Brown, šest korvet třídy Espora, šest ponorek třídy TR-1700 a konečně ve Francii byly zakoupeny tři korvety třídy Drummond. Část lodí byla stavěna v domácích loděnicích. V roce 1982, tedy ještě před dokončením tohoto programu, vypukla falklandská válka, ve které Argentina utrpěla porážku od Velké Británie a zejména jejího námořnictva, které provedlo výsadkovou operaci v jižním Atlantiku. Argentinské námořnictvo ve válce ztratilo lehký křižník General Belgrano, potopený britskou jadernou ponorkou Conqueror a i Britové utrpěly nemalé ztráty. Důsledkem války byl pád vojenské junty, urychlené vyřazení starších lodí a citelné zpoždění stavby nových jednotek (hlavně kvůli ekonomické krizi).

Organizace[editovat | editovat zdroj]

Velitelství hladinového loďstva, letectva a námořní pěchoty sídlí v přístavu Puerto Belgrano, zatímco velitelství ponorek je v Mar del Plata. Hladinové lodě se dělí do čtyř flot – výsadkové síly tvoří velitelská loď Hércules a výsadková loď Bahía San Blas, 1. divizi korvet tvoří lodě třídy Drummond, 2. divizi korvet tvoří lodě třídy Espora a 2. divizi torpédoborců tvoří lodě třídy Almirante Brown.[1]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Torpédoborce[editovat | editovat zdroj]

Sarandí (D-13)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Robinson (P-45)
  • Třída Espora
    • Espora (P-41)
    • Rosales (P-42)
    • Spiro (P-43)
    • Parker (P-44)
    • Robinson (P-45)
    • Gómez Roca (P-46)

Velitelské lodě[editovat | editovat zdroj]

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

  • Bahía San Blas (B-4)

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

San Juan (S-42)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Armada Argentina - Argentine Navy [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-02-16, [cit. 2011-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Navy of Argentina ve Wikimedia Commons