Třída Espora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Espora
ARA Robinson
Obecné informace
Uživatelé Argentinské námořnictvo
Typ korveta
Lodě 6
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2010)
Předchůdce Drummond
Následovník
Technické údaje
Výtlak 1470 t (standardní)
1700 t (plný)
Délka 91,2 m
Šířka 11,1 m
Ponor 3,4 m
Pohon 2 diesely
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 27 uzlů
Dosah
Posádka 93
Výzbroj 1× 76mm kanón OTO Melara
4× 40mm kanón Bofors (2×2)
MM38 Exocet (4×1)
2× 12,7mm kulomet
6× 324mm torpédomet (2×3)
Pancíř
Letadla 1 vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Espora je třída korvet argentinského námořnictva, patřící svou konstrukcí do německé rodiny válečných lodí typu MEKO, produkovaných loděnicí Blohm + Voss. V této typové řadě je třída Espora označena MEKO 140 A16.[1] Třída se skládá ze šesti jednotek, postavených ve dvou skupinách. Všechny jsou stále v aktivní službě.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Robinson při cvičné střelbě

Stavba šesti jednotek této třídy byla objednána v roce 1979. Všechny postavily argentinské loděnice AFNE v Río Santiagu. Realizaci programu však výrazně zpozdila argentinská porážka ve falklandské válce a ekonomická krize, která následovala. Lodě proto byly postaveny ve dvou skupinách, následujících ve značných rozestupech. První jednotka Espora byla dokončena v roce 1985, následovaly ji Rosales (1986), Spiro (1988), Parker (1990), Robinson (2000) a Gomez Roca (2002). Ve službě nahradily zastaralé americké druhoválečné torpédoborce.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Srovnání velikosti korvety Gomez Roca (vpravo), plující vedle raketového křižníku třídy Ticonderoga a letadlové lodi třídy Nimitz.

Na přídi se nachází dělová věž s jedním dvouúčelovým 76mm kanónem OTO Melara. Ty doplňují dvě dělové věže obranného systému DARDO se 40mm protiletadlovými dvojkanóny Bofors. Jedna z nich stojí mezi hlavní dělovou věží a můstkem, zatímco druhá stojí zcela na zádi, pod úrovní přistávací paluby. Protilodní výzbroj tvoří čtyři francouzské protilodní střely MM38 Exocet, umístěné na zádi. V zadní části lodi se nachází přistávací plocha pro jeden protiponorkový vrtulník, který je možné skrýt do skládacího hangáru (u první skupiny montován dodatečně, u poslední dvojice již při stavbě). Po stranách přistávací plochy jsou umístěny dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety, užívané pro lehká protiponorková torpéda typu Whitehead A 244/S, kterých je na palubě 12 kusů.

Pohonný systém tvoří dva diesely SEMT-Pielstick, roztáčející dvojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MEKO A Class Corvettes / Frigates, Germany [online]. Naval-technology.com, [cit. 2010-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Espora [Meko 140] [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2010-12-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]