Třída Ticonderoga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ticonderoga
USS Ticonderoga (CG-47)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Typ křižník
Lodě postaveno 27
vyřazeno 5
aktivních 22
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce Virginia
Následovník
Technické údaje
Výtlak 9600 t (plný)
Délka 172,8 m
Šířka 16,8 m
Ponor 9,5 m
Pohon 4× plynová turbína GE LM 2500
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 30+ uzlů
Dosah 6000 nám. mil při 20 uzlech
Posádka 358
Výzbroj (CG-52 až CG-73)
2× 127mm kanón
Boeing Harpoon (2×4)
BGM-109 Tomahawk
Standard SM-2 a SM-3
RIM-162 ESSM
RUM-139 VL-ASROC
2× 25mm kanón
2-4× 12,7mm kulomet
2× 20mm Phalanx CIWS
6× 324mm protiponorkový torpédomet (2×3)
Pancíř
Letadla Sikorsky SH-60B Seahawk
Radar Lockheed Martin AN/SPY-1
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Ticonderoga je třída raketových křižníků námořnictva Spojených států amerických vybavených zbraňovým systémem Aegis. Jsou to první válečné lodě vybavené tímto systémem.[1] Na konci roku 2009 zůstalo v aktivní službě 22 jednotek této třídy, přičemž bylo rozhodnuto o jejich modernizaci v letech 2006–2014. Ta má zvýšit bojovou hodnotu lodí a umožnit jejich fungování v rámci systému protiraketové obrany (Ballistic Missile Defense — BMD).

Životnost plavidel byla plánována na 35–40 let. Křižníky mají problémy unávovými trhlinami svých nástaveb vyrobených ze slitin hliníku. Opravy jsou velmi zdlouhavé a nákladné, proto má být až sedm křižníků předčasně vyřazeno ze služby.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Hlavními dodavateli třídy byly loděnice Ingalls Shipbuilding a Bath Iron Works. Kýl prvního křižníku Ticonderoga byl založen v roce 1980 a samotná loď vstoupila do služby na počátku roku 1983. Jako poslední byl v roce 1994 dokončen křižník USS Port Royal. Z 27 postavených křižníků je 22 doposud v aktivní službě.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Sila VLS na palubě křižníku USS San Jacinto
127mm kanón křižníku USS Chancellorsville

Lodě třídy Ticonderoga byly původně klasifikovány jako torpédoborce, přičemž jejich trup a pohonný systém byly převzaty z torpédoborců třídy Spruance. Klasifikace lodí byla změněna na křižníky ještě před položením kýlu prvního z nich.[1]

Všechny křižníky třídy jsou vybaveny zbraňovým systémem Aegis. První pětice lodí (CG-47 až CG-51) nesla dvě dvojitá odpalovací zařízení Mk 26 s kapacitou 88 střel moře-vzduch Standard SM-2 (nemohly odpalovat střely Tomahawk), zatímco zbylých 22 jednotek (CG-52 až CG-73) používá moderní vertikální odpalovací zařízení Mk 41 s mnohem větší variabilitou výzbroje. Jedna skupina Mk 41 je na přídi a druhá na zádi lodí. Celkem obsahují 122 buněk.

Ve vertikálních vypouštěcích silech mohou být umístěny střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, protiponorkové střely ASROC a střely moře-vzduch Standard verzí SM-2 a SM-3 (použitelné proti balistickým raketám krátkého a středního dosahu). Jednotlivé lodě jsou upravovány též pro střely RIM-162 ESSM, sloužící k obraně vůči protilodním střelám. Křižníky dále nesou osm protilodních střel Boeing Harpoon a jsou rovněž vybaveny šesti 324mm torpédomety určenými k vypouštění protiponorkových torpéd. Hlavňovou výzbroj představují dva 127mm kanóny o délce hlavně 54 ráží, několik 12,7mm kulometů, dva 25mm kanóny a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Křižníky mají hangár pro dva vrtulníky typu Sikorsky SH-60B Seahawk.

Lodě mají čtyři plynové turbíny General Electric LM2500. Lodní šrouby a kormidla jsou dva. Dosahují rychlosti více než 30 uzlů. Dosah je 6000 námořních mil při ekonomické rychlosti 20 uzlů. Důležitá místa chrání pancíř z kevlaru.[3]

Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]

Uvnitř CIC křižníku Vincennes

Křižník USS Vincennes je znám sestřelením íránského dopravního letounu Airbus A300B2 v Hormuzském průlivu dne 3. července 1988. Kapitán křižníku íránský letoun omylem považoval za útočíci íránskou stíhačku F-14 Tomcat. Na palubě letounu tehdy zahynulo 290 osob.[4]

Jedenáct křižníků třídy Ticonderoga bylo nasazeno ve válce v Zálivu, přičemž USS Princeton zde byl poškozen výbuchem dvou min.[5] Dále operovaly například v Bosně a válce v Iráku.

V únoru 2008 křižník USS Lake Erie s pomocí upravené řízené střely Standard SM-3 úspěšně sestřelil vyřazený americký satelit USA 193 letící ve výšce 247 kilometrů nad Pacifikem.[4]

Křižníky USS Ticonderoga, USS Yorktown, USS Vincennes, USS Valley Forge a USS Thomas S. Gates již byly vyřazeny, protože jejich zastaralá odpalovací zařízení snižovala jejich bojovou hodnotu. V aktivní službě naopak zůstává všech dvacet dva jednotek vybavených vertikálními vypouštěcími sily VLS. U nich bylo rozhodnuto provést v letech 2006–2014 rozsáhlou modernizaci, která má zvýšit jejich bojovou hodnotu. Lodě pak mají být rovněž schopné fungování jako součást protiraketové obrany (Ballistic Missile Defense — BMD). První modernizovanou lodí je křižník USS Cape St. George.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c The Ticonderoga (CG 47) - Class [online]. [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Předčasný konec křižníků USN. ATM. 2012, roč. 44, čís. 3, s. 73. ISSN 1802-4823.  
  3. a b Ticonderoga Class Guided-Missile Cruisers, USA [online]. Naval-technology.com, 2009, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Proč Američané sestřelili dopravní letadlo s 290 lidmi na palubě [online]. Česká televize, rev. 2008-01-22, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online.  
  5. CG-47 Ticonderoga-class [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu