Třída Virginia (1972)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Virginia
USS Virginia (CGN-38)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Typ křižník
Lodě Virginia
Texas
Mississippi
Arkansas
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud
Předchůdce California
Následovník Ticonderoga
Technické údaje
Výtlak 9625 t (standardní)
11 000 t (plný)
Délka 178,4 m
Šířka 19,2 m
Ponor
Pohon 2× jaderný reaktor
2× turbína
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 30+ uzlů
Dosah
Posádka 530
Výzbroj (po dokončení):
2× 127 mm
Standard MR
ASROC
6× 324mm protiponorkový torpédomet
Pancíř
Letadla vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Virginia byla třída raketových křižníků námořnictva Spojených států amerických s jaderným pohonem. Tvořily ji jednotky Virginia, Texas, Mississippi a Arkansas, postavené v letech 1972–1980 loděnicí Newport News Shipbuilding & Dry Dock Company.[1] Jejich hlavním úkolem byl doprovod a protivzdušná obrana svazů letadlových lodí. V operační službě byly v letech 1976-1998. Po jejich vyřazení si americké námořnictvo ponechalo pouze provozně méně nákladné konvenční křižníky třídy Ticonderoga.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Příď křižníku USS Mississippi. Mezi dělovou věží a můstkem jsou vidět protilodní střely Harpoon.
Vrtulník vyzvedává muže z paluby USS Mississippi. Prostor omezují dva rozměrné kontejnery střel Tomahawk.

Konstrukčně navazovaly na předchozí třídu California. Po dokončení byla výzbroj následující. Hlavňovou výzbroj tvořily dva 127mm kanóny ve věžích na přídi a zádi. Před a za nástavbou byla také umístěna dvojitá odpalovací zařízení Mk 26, ze kterých byly vypouštěny protiletadlové střely Standard MR či raketová torpéda ASROC. Protiponorkovou výzbroj doplňovaly dva tříhlavňové 324mm torpédomety a palubní protiponorkový vrtulník SH-2 systému LAMPS (Light Airborne Multi-Purpose System).

Lodě byly vybaveny podpalubním hangárem – vrtulník přistával na plošině, která byla zároveň výtahem. Plošina poté klesla i s vrtulníkem do podpalubí a nad ní se zavřela vrata. Systém se ovšem v praxi neosvědčil a později již lodě vrtulníky nenesly.[2]

V 80. letech byla výzbroj rozšířena — před nástavbou se objevily dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon, na zádi byly (na přistávací plošině pro vrtulníky) instalovány dva čtyřnásobné kontejnery střel s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, lodě dostaly též dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS a čtyři kulomety. Používána byla rovněž modernější verze protiletadlových střel Standard SM-2MR.

Pohonný systém byl shodný s třídou California. Tvořily ho dva reaktory D2G firmy General Electric a dvě turbíny. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.[1]

Vyřazení[editovat | editovat zdroj]

Na konci 80. let byla zvažována rozsáhlá modernizace všech čtyř lodí, zahrnující například instalací nejmodernějšího zbraňového systému Aegis, radaru SPY-1B a výzbroje soustředěné do vertikálních vypouštěcích sil (VLS). Nákladnost přestavby a provozu lodí s jaderným pohonem však vedla k tomu, že je US Navy raději nechalo sešrotovat a ponechalo si pouze modernější a konvenčně poháněné lodě třídy Ticonderoga. Jako poslední byl roku 1998 vyřazen Arkansas. Celá třída přitom nebyla ani v polovině plánované čtyřicetileté životnosti.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 52.  
  2. a b c CGN-38 Virginia Class [online]. Globalsecurity.org, rev. 2008-05-09, [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]