Michelle Bacheletová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Michelle Bachelet)
Skočit na: Navigace, Hledání
Verónica Michelle Bachelet Jeria
Narození 29. září 1951 (62 let)
Santiago de Chile, Chile
Bydliště Quintero, Antofagasta, San Bernardo, Bethesda, Austrálie, Postupim a Lipsko
Občanství Chile
Alma mater Chileská universita, Westland Middle School a Liceo Javiera Carrera
Povolání politik, lékař a epidemiolog
Domovské město Quintero, Antofagasta, San Bernardo, Bethesda, Austrálie, Postupim a Lipsko
Ocenění 100 nejvlivnějších žen světa podle časopisu Forbes, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, doctor honoris causa, Řád zásluh o Italskou republiku, Řád Vitolda Velikého, Řád Austrálie a Řád Isabely Katolické
Politická strana Socialistická strana Chile
Rodiče Alberto Bachelet a Ángela Jeria
Podpis
Verónica Michelle - podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Verónica Michelle Bachelet Jeria /βeˈɾonika miˈʃɛl baʃˈle ˈçeɾja/ je chilská levostředová politička, v letech 2006-2010 prezidentka státu jako první žena v historii země a druhá v celé Jižní Americe. V roce 2006 ji časopis Forbes označil jako dvacátou sedmou nejvlivnější ženu světa.[1] 15. prosince 2013 byla opětovně zvolena prezidentkou své země.

Život[editovat | editovat zdroj]

Její matka byla archeoložkou a otec Alberto Bachelet důstojníkem u letectva. V 11 letech v roce 1962 se spolu s rodiči dostala do USA, když byl její otec přidělen k vojenské misi při chilské ambasádě. V roce 1969 již maturovala zpět v Chile a začala studovat medicínu. Otec byl povýšen na generála a byl pověřen vládou Salvadora Allendeho organizováním přídělového systému potravin. Po převratu Augusta Pinocheta v září 1973 odmítl opustit zemi a byl uvězněn a obviněn ze zrady. Po měsících mučení zemřel v březnu 1974.

V lednu 1975 byla společně se svou matkou zadržena agenty tajné policie a odvezena do Villa Grimaldi, vězení pro politické vězně. Tam byla od matky oddělěna a krátce vyslýchána a mučena. Později bylo oběma dovoleno odejít do Austrálie, kde žil matčin starší bratr.[2] V květnu 1975 se přesunuly do NDR, kde jim byl nabídnut azyl. Bachelet žila v Postupimi, kde se od října 1976 v místní nemocnici připravovala na pokračování studií medicíny. Také se seznámila s chilským architektem Jorge Dávalosem (také politickým uprchlíkem), kterého si v roce 1977 vzala. Od ledna 1978 studovala němčinu v Lipsku, kde se jí také narodil syn Sebastián. V říjnu 1978 se vrátila do Postupimi a začala studovat medicínu na Humboldtově univerzitě. Po půl roce studia obdržela povolení vrátit se zpět do vlasti.[3]

Po návratu pokračovala ve studiích medicíny, které úspěšně završila v roce 1982. Specializovala se na veřejnou zdravotní péči a pediatrii. Poté pracovala jako lékařka. V roce 1984 se jí narodila dcera Francisca, nedlouho poté se se svým manželem rozvedla. V letech 1985 - 1987 měla vztah s mluvčím Vlastenecké fronty Manuela Rodrígueze, ozbrojené složky Komunistické strany Chile[4]. Po znovunastolení demokracie v roce 1990 pracovala pro chilské ministerstvo zdravotnictví. V práci se seznámila s lékařem Aníbalem Henríquezem, stoupencem Augusta Pinocheta, se kterým měla v roce 1992 dceru Sofii. Jejich vztah po několika letech skončil. V roce 1996 začala studovat vojenskou strategii, krátce i jako stipendistka v USA. Po úspěšném zakončení studia začala pracovat na chilském ministerstvu obrany.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Michelle Bachelet ve společnosti světových vůdců po své inauguraci prezidentkou

Od začátku svých univerzitních studií je členkou Chilské socialistické strany. Politicky aktivní je od druhé poloviny 80. let. 20. století. V roce 1996 kandidovala na starostku Las Condes, bohatého předměstí Santiaga de Chile. Skončila čtvrtá a získala jen 2,35 % hlasů voličů. V roce 1999 pracovala pro Ricarda Lagose při prezidentských primárkách, Ricardo Lagos pak byl v roce 2000 zvolen prezidentem (v chilském prezidentském systému tedy i předsedou vlády).

V březnu 2000 jí jako neznámou političku jmenoval ministryní zdravotnictví. V lednu 2002 se pak stala ministryní obrany. Koncem roku 2004 byla stranou oslovena jako potenciální kandidátka na prezidenta[5]. Kandidaturu přijala a odstoupila z vládní funkce, aby se mohla naplno věnovat volební kampani. V červenci 2005 se stala jediným kandidátem širší Koalice stran pro demokracii, když jediný protikandidát křesťanský demokrat z voleb odstoupil.

V prvním kole prezidentských voleb v prosinci 2005 většinu nezískala, ale jako nejúspěšnější kandidátka se 46 % hlasů postoupila do druhého kola voleb, spolu s pravostředovým kandidátem Sebastiánem Piñerou, politikem a miliardářem. V druhém kole v lednu 2006 se 53,3% zvítězila, stala se prezidentkou a sestavila vládu z členů Koalice stran pro demokracii, se stejným počtem mužských a ženských ministrů.

Protože nemohla na základě ústavy kandidovat podruhé, zopakovala svůj volební úspěch až v roce 2013, kdy ve volbách porazila Evelyn Mattheiovou, kandidátku vládnoucích konzervativců. Úřadu se ujme během března 2014.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 100 nejvlivnějších žen světa, Forbes, 2007.
  2. La vida de la primera Presidenta de Chile, La Nación, 2006
  3. Las huellas de Bachelet en Alemania Oriental, La Tercera, 2006
  4. La historia del ex frentista que fue pareja de Bachelet, La Tercera, 2005
  5. All I want in life is to walk along the beach, holding my lover's hand, The Guardian, 2005
  6. Nová chilská prezidentka slíbila reformu školství a ústavy. České noviny [online]. 2013-12-16 [cit. 2013-12-31]. Dostupné online.  

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michelle Bachelet na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

prezidentka Chile
Předchůdce:
Sebastián Piñera
11. března 2006 - 11. března 2010
Michelle Bacheletová
Nástupce:
-