Aconcagua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aconcagua
Aconcagua
Aconcagua

Vrchol 6959 m n. m.
Prominence 6959 m ↓ Tichý oceán
Izolace 16 518 km → NošakHindúkuš
Poznámka Nejvyšší hora Ameriky

Světadíl Jižní Amerika
Státy Argentina Argentina
Pohoří Andy
Souřadnice 32°39′12″ j. š., 70°0′42″ z. d.
Aconcaqua
Fire.svg
Aconcaqua
Prvovýstup Mathias Zurbriggen v roce 1897
Povodí Aconcagua

Aconcagua (nadmořská výška 6959 m n. m.) je hora nalézající se v západní části Argentiny a jedná se o nejvyšší horu Ameriky. Zároveň je také nejvyšší horou západní a jižní polokoule a nejvyšší horou mimo Asii. Aconcagua převyšuje okolní štíty až o 1000 m. Hora a její okolí je součástí Přírodního parku Aconcagua. Na úbočích hory se nachází několik ledovců, nejvýznamnějšími jsou Polský ledovec[1] na severovýchodě a Anglický ledovec na východě. U hory pramení řeka Aconcagua, která odtéká západním směrem a ústí do Tichého oceánu poblíž města Valparaíso v Chile.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Aconcagua od jihu

V jazyce Inků se nazývala Anco-cahuac. Tento název v kečuánštině znamená Bílá stráž. To, že Inkové vystoupili na vrchol jako první, dokázáno není, ale nesporně se dostali do velké výšky. Na jiných vrcholech And byly nalezeny jejich stopy a to i ve výškách přes 6000 m.

Prvním Evropanem, jenž prozkoumal okolí Aconcaguy byl generál José de San Martín se svou obrovskou armádou o 5300 vojácích, 10 600 mulách a 1600 koních. V r. 1817 se dostal přes masiv And právě v této oblasti. Charles Darwin uviděl Acocaguu v roce 1832. Jako první Evropan se pokusil vylézt na vrchol Paul Gussfeldt, (jeden z nejznámějších horolezců Německa tehdejší doby) který se v roce 1883 dostal do výšky 6560 m. První kdo dosáhl samotného vrcholu hory byl horský vůdce ze Švýcarska Mathias Zurbriggen v roce 1897. Další dva členové expedice vystoupili na vrchol několik dní poté.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Aconcagua leží v Argentině v pohoří Andy poblíž hranic s Chile a je ohraničena údolími de las Vacas a de los Horcones Inferior. Hora se nachází v Andesově horském pásmu, v argentinské provincii Mendoza. Vrchol leží asi 5 km od provincie San Juan a 15 km od státní hranice s Chile. Město Mendoza leží 112 km jihovýchodně od Aconcaguy. Je jednou z hor tzv. skupiny Seven Summits (Sedm vrcholů). Zeměpisné souřadnice vrcholu jsou -32.653276,-70.010812.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Hora byla vytvořená odejmutím plošiny Nazca Plate pod jihoamerickou deskou během geologicky nedávnou Andeanskou orogenezí. Aconcagua není vulkán.

Výstup na vrchol[editovat | editovat zdroj]

Aconcagua

K výstupu na horu je třeba mít povolení, jehož cena je v současné době 700 USD. Vrcholu se ročně pokouší dosáhnout kolem 3500 lidí.
Normální trasa - Velká část výstupu vede sutěmi. Na cestě obvykle nejsou žádná sněhová pole, ale v nějakých úsecích je nutností vybavení na ledovec (mačky, cepín), kvůli umrzlému terénu apod. Normálka prochází dolinou Horcones na Plaza de Mulas (4200 m), výstup vede po severozápadním hřebeni a míjí výškové tábory Nido des Condores (4877 m), Berlin (5950 m) a Independencia (6546 m, bývalá nejvýše položená chata na světě, dnes v ruinách). Aconcagua je při výstupu ze severu po Normální cestě technicky poměrně snadnou horou. Není třeba nějakého skutečně náročného lezení, obtíží je nízký atmosférický tlak ve velké nadmořské výšce, hodnoty tlaku vzduchu jsou přibližně o 40 % nižší oproti tlaku na hladině moře.
Polská cesta - vede údolím Vacas do tábora Plaza Argentina umístěném východně od hory. Další postup je stoupání Polským ledovcem z východní strany až na severní žebro nacházející se pod táborem Independencia. Další pokračování Polské cesty je stejné jako u „normálky“. Náročnější výstup než normální trasa, přesto je schůdná i zdatnými a zkušenými vysokohorskými turisty.
Jižní stěna - Jižní stěnou vede několik horolezeckých tras. Všechny varianty jsou náročným lezením ve skále či velmi strmém ledu. Prvovýstup jižní stěnou uskutečnili v r. 1954 Francouzi (Paragot, Poulet, Dagory, Berandini, Lesseur a Denis).

Rekord[editovat | editovat zdroj]

Nejrychlejší výstup po Normal route byl učiněn v roce 1991 a trval 5 hodin a 45 minut. Většina lezců využívá při výstupu tři výškové tábory a výstup jim trvá více dní.

Klima[editovat | editovat zdroj]

vrchol ze základního tábora

Všeobecně je udáváno, že se Aconcagua klimaticky vyrovnává nižším osmitisícovkám v Himálaji. Mimořádné objektivní nebezpečí představuje velmi silný studený vítr, dosahující někdy rychlosti až 200 km/h (takzvaný Viento Blanco). Z bezvětří a relativního klidu se může počasí otočit během několika hodin.

Viento Blanco je úkaz známý právě z Aconcaguy. V Tichém oceánu se vypařuje velká vodní masa a sráží se nad Aconcaguou s horkým vzduchem z pamp, z druhé strany masivu And. Jedná se o podobný princip jako u tornáda, kterému se Viento Blanco podobá. Mračna se hromadí kolem vrcholu a začnou rotovat obrovskou rychlostí (až 200 km/h) a dále na sebe natahují další oblačnost. Tento větrný vír, ve kterém zároveň prudce klesá teplota, může trvat hodiny ale i dny.

Aconcagua v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aconcagua - Nowe marzenie, aconcagua.pl (polsky)
  2. HEINLEIN, Robert Anson. Měsíc je drsná milenka. Praha : Banshies, 2006. ISBN 80-86456-26-9. Kapitola Chátra u moci, s. 195.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]