Letiště Santiago de Chile
| Letiště Santiago de Chile | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Chile |
| Kód letiště ICAO | SCEL |
| Kód letiště IATA | SCL |
| Souřadnice | 33°23′34″ j. š., 70°47′8″ z. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mezinárodní letiště komodora Artura Merina Beníteze (také Mezinárodní letiště Santiago nebo Letiště Nuevo Pudahuel) (španělsky Aeropuerto Internacional Comodoro Arturo Merino Benítez, IATA: SCL, ICAO: SCEL) je mezinárodní letiště u městečka Pudahuel, přibližně 15 km severozápadně od centra chilského hlavního města Santiaga. Je pojmenováno po Arturovi Merino Benítezovi, průkopníkovi letectví v Chile a zakladateli chilských vzdušných sil.
V roce 2019 dosáhlo 24,67 milionů cestujících, což představuje šesté nejvytíženější letiště v Latinské Ameriky.[1] Je významnou spojnicí pro lety mezi Oceánií a Latinskou Amerikou. Vlastníkem je chilský stát, pronajímatelem byla mezi roky 1998 a 2015 chilsko-kanadsko-španělská společnost SCL Terminal Aéreo Santiago SA Sociedad Concesionaria, od roku 2015 pak společnost Nuevo Pudahuel. Letiště je jednou ze základen chilského letectva.
Nejvytíženější mezinárodní linky směřují na Letiště Lima v Peru, Ezeiza – Buenos Aires v Argentině a letiště São Paulo-Guarulhos v Brazílii, vnitrostátní pak na El Loa (Calama), Antofagasta a El Tepual (Puerto Montt). Linky Santiago-Lima a Santiago-São Paulo jsou nejrentabilnější v celé Latinské Americe (rok 2019).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rostoucí letecká přeprava a používání větších a výkonnějších letadel zejména u mezikontinentálních letů vedly v padesátých letech chilskou vládu k rozhodnutí postavit nové letiště, které by splňovalo požadavky své doby. Výstavba začala v roce 1961 a byla ukončena v roce 1967. V roce 1980 bylo letiště přejmenováno na letiště Artura Benita Meríneze, zakladatele chilských vzdušných ozbrojených sil. Výstavba nového terminálu byla ukončena v roce 1994 a budova starého byla v provozu až do roku 2001. Terminál 4 se nachází mezi oběma přistávacími drahami, má čtyři patra a je navržen podle architektonického konceptu letiště v Marseille.
Výstavba druhé, paralelní, přistávací dráhy byla ukončena v roce 2005. Dráhy jsou vedeny přibližně v severo-jižním směru (17L/35R a 17R/35L). V únoru 2022 byl zprovozněn Terminál 2, který obsluhuje mezinárodní lety (Terminál 1 slouží vnitrostátní dopravě).[3] Otevřením Terminálu 2 se zvýšila kapacita letiště na 30 milionů cestujících za rok.
Rozvoj letiště[editovat | editovat zdroj]
Připravuje se výstavba linky lehkého metra, která by propojila letiště s chilským hlavním městem. Předpokládaný počet cestujících je 34 milionů v roce 2034.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ TOP 25 de los aeropuertos con mayor movimiento de Latinoamérica [online]. www.aviacionline.com [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ ¿Cuáles son las rutas aéreas más rentables de Latinoamérica? [online]. www.nlarenas.com [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Terminal 2 del aeropuerto de Santiago abre el 28 de febrero [online]. aero-naves.com [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Santiago de Chile na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
