Ajjúbovci
Ajjúbovci nebo dynastie Ajjúbovců byla vojenská dynastie založená kurdským muslimem Saláh ad-Dínem Júsufem ibn Ajjúbem, nazývaným krátce Saladin.[1] Vládla v 12. a 13. století v Egyptě a Sýrii, Jemenu, Palestině, Horní Mezopotámii (Velké Arménii) a velké části Severní Afriky.[1]
Obsah
|
Založení dynastie [editovat]
Saladin byl kurdským generálem v protikřižáckém tažení uspořádaném Núruddínem, králem Damašku. Se svým strýcem Šírkúhem byl vyslán zabránit dobytí Egypta Evropany při Třetí křížové výpravě.
Díky zásahům ve fátimovském Egyptě ve sporech mezi vezíry, kteří zde bojovali o moc, se zde významně rozšířila Núruddínova moc. Roku 1169 dosáhl Šírkúh jmenování egyptským vezírem. Když však po dvou měsících zemřel, zaujal toto místo jeho synovec Saladin.
Zpočátku vykonával funkci vezíra a formálně byl Núruddínovým místodržícím v Egyptě. Když pak v roce 1171 zemřel tehdejší fátimovský chalífa al-Ádid, zabránil Saladin jmenování jeho nástupce, zrušil fátimovský chalifát v Egyptě a podřídil šíitský Egypt sunnitskému chalífovi v Bagdádu, kde v té době vládli Abbásovci.
Saladin využil Egypt jako základnu pro další výboje směrem na východ – roku 1187 vpadl do Palestiny, obsadil Jeruzalém a dobyl kromě Tripolského hrabství celou Svatou zemi.[1]
Po smrti Saladina se jeho říše začala rozpadat a v samotném Egyptě vládla ajjúbovská dynastie do roku 1250.
Členové dynastie [editovat]
Ajjúbovci vládnoucí v Egyptě [editovat]
- Saláh al-Dín Jusúf ben Ajjúb 1171–1193
- Al-Azíz 1193–1198
- Al-Mansúr 1198–1200
- Al-Ádil (někdy zvaný Safadin) 1200–1218
- Al-Kámil 1218–1238
- Al-Ádil II. 1238–1240
- As-Sálih Ajjúb 1240–1249
- Al-Muazzam Turanšáh 1249–1250 (po jeho zavraždění vládla tři měsíce roku 1250 Šagrat Al Durr)
- Al-Ašraf II. 1250 (pouze formálně, ve skutečnosti vládl mamlúk Ajbak)
Ajjúbovci vládnoucí v Damašku [editovat]
- Saláh ad-Dín Jusúf ben Ajjúb 1174–1193
- Al-Afdal 1193–1196
- Al-Ádil I. (Safadin) 1196–1218
- Al-Mu'azzam 1218–1227
- An-Násir Daúd 1227–1229
- Al-Ašraf 1229–1237
- As-Sálih Ismaíl 1237–1238
- Al-Kámil 1238
- Al-Ádil II. 1238–1239
- As-Sálih Ajjúb 1239
- As-Sálih Ismaíl (podruhé) 1239–1245
- As-Sálih Ajjúb (podruhé) 1245–1249
- Turanšáh 1249–1250
- An-Násir Jusúf 1250–1252
Ajjúbovští emíři v Aleppu (Halábu) [editovat]
Ajjúbovci vládnoucí v Chamatu (Hamá) [editovat]
- Al-Muzaffar I 1178-1191
- Al-Mansúr I 1191-1221
- Al-Násir 1221-1229
- Al-Muzaffar II 1229-1244
- Al-Mansúr II 1244-1284
- Al-Muzaffar III 1284-1300
- Al-Muajjád 1310-1331
- Al-Afdal 1331-1342
Ajjúbovci vládnoucí v Homsu [editovat]
Ajjúbovští emíři v Keraku/Zajordánsku [editovat]
Ajjúbovci vládnoucí v Horní Mezopotámii [editovat]
- Saladin 1185-1193
- Al-Ádil I 1193-1200
- Al-Awhad 1200-1210
- Al-Ašraf 1210-1229
- Al-Muzaffar 1220-1247
- Al-Kámil 1247-1260
Ajjúbovci vládnoucí v Hisn Kajfá [editovat]
Tento rod pokračoval až do 16. století.
[editovat]
- Al-Mu'azzam Turánšáh 1173–1181
- Al-Azíz Tughtegin 1181–1197
- Muíz ud-Dín Ismáíl 1197–1202
- An-Násir Ajjúb 1202–1214
- Al-Muzaffar Sulajmán 1214–1215
- Al-Mas'úd Júsuf 1215–1229
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ayyubid dynasty na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Lunde P.: Islám, Euromedia Group k. s., Praha 2004, str. 64, ISBN 80-242-1093-2
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Ajjúbovská dynastie (anglicky)