Tripolské hrabství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tripolské hrabství
Comitatus Tripolitanus (la)
 Tripolský emirát
 Fátimovský chalífát
11021289 Mamlúcký sultanát 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Tripolské hrabství a další křižácké státy na Blízkém východě roku 1135
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1102 (obsazení Tripolisu křižáky v průběhu první křížové výpravy)
zánik:
1289 (pád Tripolisu do rukou mamlúků)
Státní útvary a území
Předcházející:
Tripolský emirát Tripolský emirát
Fátimovský chalífát Fátimovský chalífát
Nástupnické:
Mamlúcký sultanát Mamlúcký sultanát

Tripolské hrabství bylo posledním ze čtyř křižáckých států založených v Levantě po první křížové výpravě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie Tripolisu jako křižáckého státu se datuje od roku 1102. Tehdy jeden z vůdců první křížové výpravy Raimond IV. z Toulouse začal bojovat s Banu Ammarem, emírem z Tripolisu, který byl spojencem fátimovského Egypta. Raimond zabíral jedno město za druhým, až nakonec oblehl samotný Tripolis. Roku 1105 Raimond zemřel a jeho žezlo zdědil jeho tehdy nezletilý syn Alfons a jeho bratranec Vilém-Jordan, jako regent. Vilém pokračoval v obléhání města další čtyři roky, zatímco na východ přijel Raimondův nemanželský syn Bernard, který doteď jako regent spravoval Toulouse ve Francii a opustiv mladého Alfonsa I., který se mezitím vrátil do Evropy a jeho matku. Bernard a Vilém, rozhodnutím jeruzalémského krále Baluina I. přijali, že si každý bude vládnout na svém dobytém území a že Tripolis, který padl následujícího roku, připadne Bernardovi. Když Vilém o několik měsíců později zemřel, Bernard po něm převzal všechna jeho území a stal se tak jediným vládcem.

Hrabství Tripolis se poté stalo vazalským státem jeruzalémského království. Od roku 1142 na jeho území Řád Johanitů vlastnil a nezávisle spravoval hrad Krak des Chevaliers. Hrabě Raimond III., který vládl v letech 1152 - 1187 byl důležitou postavou ve vztazích k Království jeruzalémskému, a to díky svým příbuzenským vztahům s královským dvorem, jeho matka Hioderna byla dcerou jeruzalémského krále Balduina II. a díky sňatku si držel titul knížete galilejského. Byl dvakrát regentem království, poprvé v letech 1174 - 1177 za mladého Balduina IV. a podruhé za Balduina V. v letech 1185 - 1186. Byl také vůdcem opozičních šlechticů vůči příbuzným Balduina IV. Courtanayům, Templářům, Guyovi de Lusignan a Renauldovi de Chatillon. Raimond se neúspěšně pokusil vyjednat mír s tureckým sultánem Saladinem. Paradoxně obležení Raimondova panství v Tiberiasu bylo příčinou tažení evropské armády do Galileje a tragické bitvy u Hattínu 4. července 1187 a ačkoliv se Raimondovi podařilo spasit se útěkem, nedlouho nato stejně zemřel.

Hrabství se podařilo uniknout ze spárů Saladinova vítězného tažení, které následovalo po bitvě u Hattínu. Vlády v Tripolisu se ujal druhý syn antiochijského knížete Bohemunda III. Bohemund IV.. Po smrti Bohemunda III. v roce 1201 tvořil Tripolis s Antiochií personální unii s výjimkou let 1216 - 1219 až do pádu Antiochie roku 1268. Hrabství Tripolis vzdorovalo ještě několik let.

Smrt nepopulárního hraběte Bohemunda VII. vedla k rozepři mezi jeho dědičkou, jeho sestrou Lucií a měšťany, kteří byli podporováni Janovany. Nakonec se Lucie s měšťany a Janovany dohodla, čímž však popudila Benátčany a ctižádostivého Bartolomea Emriaca, který žádal pomoc od mameluckého sultána Qalawuna. Qalawun roku 1289 město oblehl a dobyl, čímž křižácké hrabství Tripolis zaniklo.

Vazalská panství[editovat | editovat zdroj]

Panství Gibelet[editovat | editovat zdroj]

Antické město Byblos se stalo sídelním městem rodiny Embriaco a panství Gibelet, také psáno Jebail (někdy nesprávně zaměňováno se jménem Ibelin). Páni z Gibeletu byli vazalové tripolského hraběte, ale po pádu Tripolisu se stali na nějaký čas vazaly Mamlúků. Jejich jižním sousedem bylo Panství Bejrút v Království jeruzalémském.

Panství Botron[editovat | editovat zdroj]

Panství Botron bylo dalším vazalským územím tripolského hrabství. Bylo správně a vojensky kontrolováno z hradu Batroun.

Nejvyšší úřady v hrabství[editovat | editovat zdroj]

Mince Triplského hrabství, zlatý bezant s arabským textem (1270-1300) a stříbrný gros (1275-1287). Britské muzeum.
Křižácká mince, Tripolské hrabství, z roku 1230
Křižácká mince, Tripolské hrabství, z roku 1230

Úřady v Tripolisu byli zřízeny podle jeruzalémského vzoru. Tyto úřady byly: majordomus, komisař, hejtman, vrchní lokaj a kancléř.

Majordomové[editovat | editovat zdroj]

Komisaři[editovat | editovat zdroj]

Hejtmani[editovat | editovat zdroj]

Vrchní lokajové[editovat | editovat zdroj]

Kancléři[editovat | editovat zdroj]

Tripolská hrabata v letech 1102-1289[editovat | editovat zdroj]

Znak hrabat z Tripolisu

Titulární tripolská hrabata[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků County of Tripoli na anglické Wikipedii a Officers of the County of Tripoli na anglické Wikipedii.