Asír

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha Asíru (v Saudské Arábii)

Asír (arabsky: عسير) je geograficko-historický region a zároveň správní jednotka v Saúdské Arábie. Centrum Asíru je město Abha.

Rozloha současné provincie je cca 81,000 km² a přibližná populace je 2,563,000. Historický Asír je však o něco větší. Po první světové válce k němu patřilo území Saúdsko Arábské provincie Džizán, takže byl Asír přímořským územím. Stejně jako sousední region Hidžáz nese Asír označení od místního pohoří, které ale zasahuje téměř až k městu Mekka.

Území současné provincie Asír je někdy nazýváno jako Horní Asír, naopak o provincii Džizán se někdy hovoří jako o Dolním Asíru, jelikož toto území byl v roce 1919 k Asíru připojeno.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Před první světovou válkou spadal stejně jako sousední Hidžáz pod vládu Osmanské říše. Před první světovou válkou proběhlo na jih od Asíru v severním Jemenu povstání imámů, ve kterém byla Osmanská říše poražena a tak získala oblast severního Jemenu v roce 1911 značnou autonomii. Po první světové válce bylo na tomto území vyhlášeno samostatné Jemenské království, které sdílelo v Asíru vliv s Hídžazem.

V roce 1925 dobyl území Hidžázu saúdský sultán Ibn Saúd vládnoucí sousednímu Nadždu a přijal titul krále Hidžázu a nechal se jím korunovat ve Velké mešitě v Mecce. Roku 1932 připojil tento Ibn Saúd z rodu Saúdovců ke svému království Hidžázu a Nadždu ještě území Al-Hasa, Kátif, čímž vzniklo království Saúdská Arábie. Nadžd v Asíru měl silný vliv už od roku 1920 a již v roce 1923 nadždská vojska Asír okupovala.

V roce 1934 proběhla válka mezi Jemenským královstvím a Saúdskou Arábií o provincie Asír, Džizán a Nadžrán, které byly bohaté na ropu. Tuto válku Jemenské království prohrálo a o tyto území přišlo. V knížectví (emirátu) Asír, ale Ibn Saúd ponechal u vlády místního knížete jako vazalského panovníka, kterého sesadil o něco později.

Související články[editovat | editovat zdroj]