Al-Masdžid al-Harám

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Al-Masdžid al-Harám

Masjid al-Haram
المسجد الحرام

Kaaba mirror edit jj.jpg

Velká Mešita

Místo
stát Saúdská Arábie
provincie Makkah
obec Mekka
zeměpisné souřadnice 21° 25′ 19,2″ s. š., 39° 49′ 33,6″ v. d.
Základní informace
náboženství islám
ritus islám
datum posvěcení 630 n. l.
světitel Mohamed, Ali ibn Abi Talib
status mešita
užívání poutní místo, modlitebna
Architektonický popis
architekti Prorok Abraham, Izmael
výstavba 2130 př. n. l.
Specifikace
kapacita 2 500 000 věřících
výška 89 m
celková rozloha 356 800 m2
Odkazy

Al-Masdžid al-Harám (arabsky المسجد الحرام‎‎) též Velká mešita, je mešita v Mekce, na jejímž nádvoří se nachází svatyně Ka'ba. Jedná se o největší mešitu na světě a je považována za jedno z nejposvátnějších míst islámu. Při modlitbě se každý muslim obrací ke Ka'bě, která je umístěna uprostřed. Jedním z pěti pilířů islámu je Hadždž, neboli Velká pouť, kterou by měl každý muslim absolvovat alespoň jednou za život.

V době hadždže mešitou projdou miliony poutníků, což je považováno za každoročně největší shromáždění lidí na světě. V počátcích měla mešita pouze několik vstupních bran, během posledních desetiletí se však počet vchodů zvyšoval spolu s rozšiřováním mešity. Vstup do mešity je nyní možný kterýmkoliv z 95 vchodů. Mešita včetně venkovních prostor se rozkládá na ploše 356 800 m2.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Svatyně Ka'ba stála na daném místě už v předislámské době. Muslimové věří, že ji zde na svém putování postavil sám Abraham, který byl pověřen Bohem, aby na své cestě vystavěl oltář. V roce 630 dobyl Mekku Muhammad a zničil pohanské modly v Ka'bě. Tím začala islámská vláda nad Ka'bou a stavění mešity okolo ní. Mešita se neustále rozšiřovala. První významnou rekonstrukci podstoupila v roce 692, další rekonstrukce proběhly např. v letech 1570, 1629, pod Saúdy v letech 1955-1973, 1982-1988 a 1988–2005.

V roce 1979 byla obsazena islámskými radikály a dva týdny byla obléhána, než se saúdským speciálním jednotkám podařilo radikály zlikvidovat.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Poslední velká rekonstrukce začala v roce 2007 a má trvat až do roku 2020. Král Abdulláh bin Abdul-Aziz plánuje zvýšit kapacitu mešity až na 4 miliony věřících a zároveň rozšířit prostranství k modlitbě ze současných 356 800 m2 na 400 000 m2. Součástí projektu je i výstavba nového minaretu a vybavení vnitřních prostor mešity klimatizací.

Architektura a stavby[editovat | editovat zdroj]

Studna Zamzam[editovat | editovat zdroj]

Tato studna, umístěná 20 metrů od Ka'by, je muslimy považována za zázračný zdroj vody přímo od Boha.

Hateem[editovat | editovat zdroj]

Hateem je nízká stěna ve tvaru půlměsíce, která je součástí základů Ka'by. Ve skutečnosti však není považována za samostatnou stavbu.

Ibrahímův kámen[editovat | editovat zdroj]

Při stavění Velké Mešity stál na tomto místě sám Prorok Abraham. Kámen, na kterém jsou otisky nohou Proroka Abrahama, je vystaven v uzavřené místnosti.

Ka'ba[editovat | editovat zdroj]

Tato stavba, která se nachází uprostřed mešity, je považována za nejposvátnější místo islámu. Muslimové věří, že ji zde na svém putování postavil sám Abraham, který byl pověřen Bohem, aby na své cestě vystavěl oltář. Už v dobách, kdy na Arabském poloostrově panoval polyteismus, byla Ka‘ba významným poutním cílem. Jedním z pilířů dnešního moderního islámu je pouť do Mekky, při které věřící obcházejí sedmkrát tuto stavbu a doufají, že budou schopni dotknout se kamene, který je umístěn v jednom z jejích rohů.