Vodní kolo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mlýn Jakubov, Ohře, říční kilometr 150,0
Vodní kolo denemarského mlýna Vrchlici

Vodní kolo nebo též mlýnské kolo je jedním z nejstarších zařízení k získání energie proudící vody.

Síla vodního proudu byla jedním z prvních využívaných zdrojů energie. Vodní kolo bylo široce využíváno ve starověku, středověku, i na počátku novověku, a to především pro pohon vodních mlýnů. Později bylo používáno i pro pohon mechanismů v kovářských dílnách - hamrech a na pilách. V některých zemích je vodní kolo dodnes využíváno například pro čerpání vody.

Typy vodních kol[editovat | editovat zdroj]

Vodní kolo bývá obvykle vyrobeno sekernickými mistry z dubového dřeva a po obvodu má řadu dřevěných lopatek nebo kapes. Principiálně lze vodní kola rozdělit na tři druhy:

  • Kolo na spodní vodu využívá pouze kinetické energie vody, proudící pod ním.
  • Kolo na střední vodu využívá i potenciální energie vody, která je k němu přiváděna výše, než je hladina odtékající vody. Oba druhy kol se otáčí spodní částí ve směru toku vody.
  • Kolo na vrchní vodu je zaléváno svrchu a otáčí se ve směru proudu vody vrchní částí. Využívá především potenciální energie vody.

Kola na lodních mlýnech se stavěla na lodích a jednalo se o kola na spodní vodu. Při poklesu vody klesal celý mlýn a nehrozilo vyschnutí.

Vodní kolo bylo ve dvacátém století nahrazeno mnohem účinnější vodní turbínou. Lze jej ale vidět v činnosti v některých zachovalých muzejních provozech. Na principu vodního kola také pracovaly druhdy velice oblíbené dětské hračky našich dědečků a pradědečků - vodní mlýnky, které si kluci často stavěli na potoce.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Watermills ve Wikimedia Commons