Vladimír Ambros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír Ambros
Vladimír Ambros
Vladimír Ambros
Narození18. září 1890
Prostějov, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. května 1956 (ve věku 65 let)
Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, dirigent a sbormistr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Vl. Ambrose v Prostějově

Vladimír Ambros (18. září 1890, Prostějov[1]12. května 1956, tamtéž) byl český hudební skladatel, dirigent a pedagog, jeden z předních představitelů brněnské skladatelské školy Leoše Janáčka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základy hudebního vzdělání Vladimíra Ambrose položil jeho otec, který byl ředitelem hudební školy v Prostějově. V roce 1907 se stal žákem Leoše Janáčka na varhanické školeBrně. Po studiích v Brně se roku 1911 stal korepetitorem na konzervatoři ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve Frankfurtu se seznámil se svou pozdější manželkou, Angličankou M. Speakmanovou, se kterou odešel do Anglie. Po dobu první světové války žil v Londýně. Stal se dirigentem u operní společnosti, kterou založil německý hudebník. Současně působil i jako korepetitor ve slavné královské opeře Covent Garden.

Do Prostějova se vrátil v roce 1921. Stal se učitelem na hudební škole v Prostějově, sbormistrem pěveckých spolků Orlice a Vlastimil a dirigentem Orchestrálního sdružení. Pohostinsky řídil brněnský rozhlasový orchestr a po druhé světové válce i Moravskou filharmonii. Především se však věnoval skladatelské činnosti. Kromě krátkého působení v Břeclavi zůstal až do své smrti věrný rodnému Prostějovu.

Zemřel roku 1956 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ambrosovo dílo je rozsáhlé, od drobných miniatur, přes komorní hudbu až po velká díla symfonická a vokální. Úplný katalog jeho skladeb má na 135 položek[2].

Stylově vycházel Ambros z díla Leoše Janáčka, později však byl významně ovlivněn Vítězslavem Novákem a Josefem Sukem. [3]

Vybraná díla[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby:

  • Život (suita, 1932)
  • Exotické tance (suita, 1933)
  • Loutková suita (1934)
  • Rolnická suita (1952)
  • 3 symfonie (1941, 1944, 1954)
  • Symfonietta (1939)
  • Veseloherní předehra (1954)
  • Pohádka (symfonická fantasie)
  • Fantasie na legátské tance slovácké (1936)
  • Symfonické básně (Belgie, Panna, Balada o nenarozeném dítěti)
  • Bezkydy (symfonický triptych, 19281932

Řada skladeb pro klavír, housle, violoncello a komorní soubory, písně, sbory, scénická hudba a melodramy.

Posledním dokončeným dílem Vladimíra Ambrose se stal smyčcový kvartet 6 nálad.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Vl. Gregor: Seznam skladeb (Sborník krajského vlastivědného muzea v Olomouci IV/1956–1959)
  3. http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/slavne-osobnosti/#Vladimír Archivováno 7. 1. 2012 na Wayback Machine. Ambros

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV Praha
  • Jan Racek: Leoš Janáček a současní moravští skladatelé, Brno, 1940
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 18, 64, 162, 275, 279. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]