Vrahovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vrahovice
Kostel svatého Bartoloměje

Kostel svatého Bartoloměje

charakter sídla: vesnice
obyvatel: 3402 (SLDB 2001)
domů: 753 (SLDB 2001)
861 (2011)[1]
PSČ: 798 11
součást obce: Prostějov
okres: Prostějov
historická země: Morava
katastrální území: Vrahovice (5,8709 km²)
nadmořská výška: 215 m
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Vrahovice (německy: Wrahowitz) jsou místní část města ležící severovýchodně od ProstějovaOlomouckém kraji, čítající zhruba 3 400 obyvatel. Ve Vrahovicích se nachází soutok potoků Romže a Hloučela, které se spojují v říčku Valová.

Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje, dále pošta (PSČ 798 11), základní škola, několik hostinců, železniční stanice.

Obsah

Poloha a geografické podmínky [editovat]

Vrahovice jsou vesnicí podélného typu, která se rozkládá na obou březích říčky Romže. Na západě jsou ohraničeny říčkou Hloučela, která se spolu s Romží ve Vrahovicích stýká ve Valovou. Ze severu jsou Vrahovice lemovány železniční tratí z Prostějova do Olomouce. Asi kilometr na západ od Vrahovic se nachází rychlostní silnicí R 46.

Katastr sousedí s katastrálními územími Prostějov, Držovice, Dubany, Vrbátky, Kraličky a Čechůvky.

Historie [editovat]

První písemná zmínka pochází z roku 1337. První kostel je zmiňován v r. 1370. Tento kostel v r. 1586 při požáru obce vyhořel. Hned poté byl postaven nový, který byl používán až do r. 1831, kdy byl zbourán a nahrazen novým, který byl postaven v letech 1831-1836 z peněz Jana Josefa hraběte Seilerna, majitele kralického panství, ke kterému patřily i Vrahovice.

V těsné blízkosti Vrahovic stávala obec Trpenovice (dnešní Trpinky), která byla v r. 1466 připojena k Vrahovicím a dnes tvoří její nedílnou součást.

V minulosti patřily Vrahovice několika panským rodům. Posledními majiteli se stali Seilernové, když Jan Bedřich svobodný pán ze Seilernu koupil Vrahovice spolu s Kralicemi na Hané a několika vískami v roce 1725 za 117 000 zlatých.

Po zrušení panského zřízení se stal prvním starostou Jan Frébort. Největší rozvoje zažila obec Vrahovice v dobách první republiky a v prvních letech po druhé světové válce, v době kdy byl starostou Josef Stříž. Tehdy byly postavena silnice do Prostějova a do Vrbátek, postaveny mosty přes Hloučelu a Romži, vysazen obecní sad a vystavena radnice.

Za druhé světové války nacisté postavili na Vrbateckém kopci nad Vrahovicemi pozorovatelnu, kterou používali k hlídání železniční trati Prostějov-Olomouc. Po válce byl ve Vrahovicích Okresním národním výborem v Prostějově zřízen internační tábor pro Němce, kteří měli být odsunuti z okresu Prostějov.[2]

Dříve samostatná obec byla v roce 1950 připojena k Prostějovu a v roce 1954 se odtrhla. Roku 1960 se spojila se sousedními Čechůvkami, k Prostějovu byla definitivně připojena roku 1973. V průběhu 90. let 20. stol. se objevovaly hlasy pro odtržení od Prostějova, k tomu ale nikdy nedošlo.

9. prosince 2004 došlo ve Vrahovicích k železničnímu neštěstí, kdy se vojáci vracející z cvičení srazili s projíždějícím vlakem na železničním přejezdu vedle stanice Vrahovice. Nehoda si vyžádala pět mrtvých, dalších osm lidí bylo zraněno. Vedle místa tragédie byl postaven malý pomník.

Vývoj počtu obyvatel [editovat]

Rok 1869 1880 1900 1910 1921 1930 1950 1991 2001
Počet obyvatel 767 753 955 1352 1536 1760 2750 3307 3402

Památky [editovat]

Socha sv. Floriána v parku v Trpinkách, Vrahovice

V obci stával ještě památník zcelování z konce 20. let 20. století a socha sv. Jana Sarkandera z 18. století.

Rodáci [editovat]

Spolky [editovat]

Literatura [editovat]

  • Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s. 79-82.
  • FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 109-112.
  • Historický místopis Moravy a Slezska 1848–1960. Svazek 5. Ostrava 1976, s. 71–72.
  • HOSÁK, Ladislav, ŠRÁMEK, Rudolf: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M–Ž. Praha 1980, s. 740–741.
  • JANOUŠEK, Vojtěch: Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno 1938, s. 251–260.
  • ODLOŽIL, Pavel, ODLOŽILOVÁ, Milena: Vrahovice. Přírodní poměry, historie a současnost. Vrahovice 1993.[pozn. 1]
  • Prostějov. Dějiny města I. Prostějov 2000, s. 259–266.
  • PŘÍVAL, Vojtěch a red.: Prostějovsko za války. Vzpomínky a dokumenty z let 1939-1945. Prostějov 1948, s. 164-167.
  • SCHWOY, Franz Josef: Topographie vom Markgrafthum Mähren. Band 1: Olmützer Kreis. Wien 1793, s.  503-504.
  • WOLNY, Gregor: Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1. Brno 1855, s. 405-408.
  • WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 536–537.

Odkazy [editovat]

Poznámky [editovat]

  1. Tato kniha vyšla ve velmi malém počtu kusů vlastním nákladem autorů. V současnosti je veřejně dostupná pouze prezenčně v Městské knihovně Prostějov.

Reference [editovat]

  1. http://aplikace.mvcr.cz/adresa/m/prost/vraho.html
  2. POŘÍZKOVÁ, Hana. Odsun Němců z Prostějovska. Brno : [s.n.], 2010. Dostupné online.  
  3. WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren meist nach Urkunden und Handschriften. Abtheilung 1: Olmüzer Erzdiöcese: Band 1.. Brno : [s.n.], 1855. Dostupné online. s. 405.  
  4. JANOUŠEK, Vojtěch. Vlastivěda moravská. Prostějovský okres. Brno : [s.n.], 1938. s. 259.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]