Plumlov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o městě. Další významy jsou uvedeny v článku Plumlov (rozcestník).
| Plumlov | |
|---|---|
zámek Plumlov |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0713 589896 |
| kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
| okres (NUTS 4): | Prostějov (CZ0713) |
| obec s rozšířenou působností: | Prostějov |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 11,51 km² |
| počet obyvatel: | 2407 (1. 1. 2013) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 28′ 6″ s. š., 17° 0′ 48″ v. d. |
| nadmořská výška: | 308 m |
| PSČ: | 798 03 |
| zákl. sídelní jednotky: | 4 |
| části obce: | 4 |
| katastrální území: | 4 |
| adresa městského úřadu: | Rudé armády 302 79803 Plumlov |
| starosta / starostka: | Adolf Sušeň |
| Oficiální web: http://www.mestoplumlov.cz E-mail: ouplumlov@volny.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Plumlov (německy Plumenau či Plumau)[1] je město (od 27.10.2000) ležící 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice). V současné době má Plumlov téměř 2 500 obyvatel. Spadají pod něj vsi Soběsuky, Žárovice a Hamry.
Obsah |
Historie[editovat]
Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. "květinová mýtina".[2]
Vývoj počtu obyvatel[editovat]
| Rok | 1795 | 1834 | 1855 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1991 | 2006 |
| Obyvatelé | 716 | 1118 | 1436 | 1356 | 1612 | 1485 | 1431 | 1633 | 1511 | 1785 | 1598 | 1675 | 1629 | 1692 | 2449 |
Památky a turistické zajímavosti[editovat]
- Zámek Plumlov - dominanta obce a širokého okolí, postaven v manýristickém stylu v letech 1680-1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
- Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801 - 1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
- Kostel Nejsvětější Trojice - ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.
Rodáci a slavné osobnosti spojené s městem[editovat]
- Václav Svoboda-Plumlovský, básník a spisovatel
- Vojtěška Baldessari Plumlovská, spisovatelka
- František Sekanina, spisovatel
- František Hýbl, historik
- Alois Vítězslav Procházka, spisovatel, básník, kronikář
Reference[editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 514.
- ↑ Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II M-Ž. Praha, 1980, s. 257.
Externí odkazy[editovat]
| Město Plumlov |
|---|
