Mikuláš I. Opavský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka |
Adelheid von Habsburg?
|
| syn | |
| nevlastní bratr | |
Mikuláš Opavský (okolo 1255 – 26. července 1318) byl synem Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z významného hornorakouského rodu Kuenringů. Stal se zakladatelem vedlejší linie přemyslovského rodu (opavští Přemyslovci), která vydržela až do roku 1521 a jejímž posledním zástupcem byl ratibořský kníže Valentin Hrbatý.
Obsah |
[editovat] Syn Přemysla Otakara II.
V říjnu 1260 se pro něj otec snažil získat nástupnické právo. Odpověď papeže byla příznivá, uznává dědické nároky dětí českého krále, které jim Otakar bude ochotný poskytnout, a dokonce mu smějí říkat otče. Papežská bula ovšem měla dodatek, podle kterého se dědická práva nevztahovala na český trůn. Přemysl toto rozhodnutí přijal celkem snadno (umožňovalo mu to ospravedlnit rozvod s Markétou Babenberskou).
Mikuláš vyrůstal na pražském dvoře a otce doprovázel na jeho výpravách. V listopadu 1269 mu bylo vydělena opavská provincie, což znamenalo jistý zásah do tradičního rozdělení Moravy na tři úděly. Opavsko získalo svébytný statut, a to na úkor Olomoucka. V bitvě na Moravském poli (1278) bojoval po otcově boku a po prohrané bitvě strávil dva roky v uherském zajetí.
[editovat] Mikuláš Opavský a Záviš z Falkenštejna
Rudolf I. Habsburský, rival jeho otce, se ale nakonec stal Mikulášovým velkým zastáncem, když se dostal do sporu s královnou vdovou Kunhutou a Závišem z Falkenštejna. Vévoda se oženil - pravděpodobně - s Rudolfovou neteří, Adelheid von Habsburg (v Chebu v únoru 1285).
Po svém návratu ze zajetí úspěšně usiloval o navrácení opavského dědictví na úkor královny vdovy a Falkenštejna. V lednu 1289 (ve stejnou dobu, kdy byl uvězněn Falkenštejn) přišel v jeho doprovodu na pražský dvůr Kazimír Bytomský, první z polských velmožů, kteří složili lenní slib Václavovi II. Do českých dějin se Mikuláš Opavský nejvýrazněji zapsal tím, že nechal před hradem Hluboká popravit Záviše z Falkenštejna.
Když získal Václav II. polskou korunu, stává se jeho nemanželský bratr starostou krakovským a „capitanus regni Poloniae“, Václavovým zástupcem v Polsku a de facto místokrálem. Polsko hospodářsky povznesl zavedením pražského groše.
[editovat] Poslední roky života
Po zavraždění Václava III. (1306) se Mikuláš nesnažil získat českou korunu, ale udržet si pozici na Opavsku. To ovšem ale od r. 1308 držel vévoda vratislavský Boleslav, který zabral jako náhradu za nevyplacené věno své manželky, sestry Václava III. Markéty Přemyslovny. V r. 1311 opanované území předal po dohodě s novým českým králem Janem Lucemburským a za úplatu (8000 hřiven) zpět Mikuláši Opavskému. Tamní šlechta se však téhož roku 1311 proti Mikuláši Opavskému, Markétinu (nemanželskému) strýci, vzbouřila.
Mikuláš byl donucen ustoupit a uchýlil se s Adelhaidou a dětmi Mikulášem, Václavem a Janem do Brna, „dosti jsa chut na statky, ale bohat ctnostmi“. V brněnském klášteře také roku 1318 zemřel.
[editovat] Potomci
- Mikuláš II. Opavský (*1288 -†1365)
- Václav – (*po 1288 - † 5.3. 1367);1324 kanovníkem v Praze a Olomouci
- Jan – (*po 1288 - †1325)
[editovat] Zjednodušený rodokmen opavských Přemyslovců
- Mikuláš Opavský
[editovat] Literatura
- STŘEŠTÍKOVÁ, Markéta. Králův syn. Dětství a jinošství Mikuláše I. Opavského. In Opava. Sborník k dějinám města 3. Opava : Matice slezská ; Zemský archiv v Opavě, 2003. ISBN 80-903055-6-3. S. 12-16.
- WIHODA, Martin. Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky. Český časopis historický, 2001, roč. 99, s. 209-230. ISSN 0862-6111.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
| Předchůdce: - |
 |
Opavský vévoda 1269 - 1318 |
|
Nástupce: Mikuláš II. Opavský |
