Železniční muzeum Lužná u Rakovníka
| Železniční muzeum Lužná u Rakovníka | |
|---|---|
 Točna v muzeu Lužná s lokomotivou 387.043 Mikádo | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Založeno | 1997 |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′43″ s. š., 13°46′29″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Železniční muzeum Lužná u Rakovníka je největší železniční muzeum v Česku. Sídlí v bývalé výtopně Buštěhradské dráhy v železniční stanici Lužná u Rakovníka. Budovy i exponáty jsou v majetku Českých drah.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V místě současného muzea byla roku 1871 vystavěna výtopna lokomotiv Společnosti Buštěhradské dráhy Lužná-Lišany. V areálu výtopny proběhlo několik přestaveb, naposledy roku 1924. V tomto roce byla vlastnická společnost zestátněna a výtopna přešla do majetku Československých státních drah. V Lužné bylo zřízeno depo parních lokomotiv, jejichž provoz udržovalo jako jedno z posledních až do konce 70. let 20. století. Depo samotné bylo používáno až do roku 1996. Okolo historických lokomotiv zde uchovávaných začalo působit několik skupin nadšenců zabývajících se historií železnicních vozidel, kteří začali roku 1997 organizovat první výstavy. Současné železniční muzeum Českých drah bylo založeno roku 1999 a nejprve bylo spravováno Depem kolejových vozidel Louny, od 1. ledna 2009 je muzeum spravováno Depem historických vozidel (DHV).[1]
Expozice[editovat | editovat zdroj]
V muzeu je vystavena řada parních i motorových lokomotiv, historické osobní a nákladní vozy a speciální vozy. Většina parních lokomotiv je uchovávána v zastřešených stáních rozmístěných okolo točny. Mezi neobvyklé exponáty patří například zrekonstruovaný vůz na přepravu piva. V budově muzea lze navštívit výstavu věnovanou mj. historii zabezpečovacích zařízení a obsahující i některé historické předměty - staré telefonní přístroje, návěstidla, jízdenky aj.V budově jsou také 2 modelová kolejiště H0 a TT. V provozu je také okruh úzkorozchodné trati, která sem byla přenesena z hutě Poldi Kladno.
Muzeum je v provozu pouze v letní sezóně.
Kolešovka[editovat | editovat zdroj]
Společný projekt České dráhy (ČD) a Klubu historie kolejové dopravy Praha (KHKD). Vlak po muzejní trati s návštěvou expozice KHKD u obce Kněževes.
Některé exponáty[editovat | editovat zdroj]
Parní lokomotivy[editovat | editovat zdroj]
- KND Nr.6, nejstarší lokomotiva v muzeu
- 310.076, u rakouských drah řada 97
- 324.391, na Buštěhradské dráze IIIa,
- 422.098, u C. k. rakouských drah řada 178
- 354.195, tendrovka pro osobní vlaky, provozu schopná
- 354.7152, u rakouských drah řada 429, provozu schopná
- 434.1100, u rakouských drah řada 270
- 477.043 Papoušek, tendrovka, provozu schopná
- 387.043 Mikádo, rychlíková lokomotiva, omezeně provozu schopná
- 423.009, nákladní tendrovka
- 423.094, nákladní tendrovka
- 524.1110, nákladní tendrovka
- 534.0323 Kremák, nákladní lokomotiva
- 556.0271 Štokr, nákladní lokomotiva
- 556.0254, nákladní lokomotiva, 13.11.2013 byla rozřezána autogenem [2]
- 556.0298 nákladní lokomotiva
Dieselovy lokomotivy[editovat | editovat zdroj]
- T 334.085, posunovací
- T 435.0058, posunovací, provozu schopná
- T 444.0030, pro smíšenou službu, provozu schopná
- T 466.0286, pro smíšenou službu, provozu schopná
- T 478.3101, pro smíšenou službu, provozu schopná
- T 669.0001, prototyp lokomotivy pro těžký posun, provozu schopná
- T 679.1600, těžká nákladní lokomotiva, provozu schopná
Elektrické lokomotivy[editovat | editovat zdroj]
- E212.001/130 001[3]
- S 489.0044
- 180 001
- 181 001
- 141 001
Motorové vozy[editovat | editovat zdroj]
- M 124.01 Komarek, parní, aktuálně není provozuschopný (porucha kotle 8.10.2021)
- M 240.0100, dieselový
- M 260.001, přezdívaný "Stříbrný šíp"
- M 262.0076, dieselový, provozu schopný
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
ČSD 324.391 -
ČSD 354.7152 -
ČSD 422.025 -
ČSD 534.0301 Kremák -
ČSD 464.053 -
ČSD 475.179 (NTM) -
ČSD 555.053 Němka -
ČSD 556.0271 Štokr -
M 124.001 Komarek
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vzniklo Depo historických vozidel [cit. 14.1.2017]
- ↑ http://michnov.rajce.idnes.cz/SMUTNY_KONEC_JEDNE_PARNI_LEGENDY_-_STOKR_556.0254/
- ↑ ČESKÉ DRÁHY, A.S. Akumulátorová lokomotiva E 212.001 „Koloběžka“ [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- 140 let železnice v Lužné u Rakovníka. Praha: Dopravní vydavatelství Malkus, 2012. ISBN 978-80-87047-25-5.
- ŠOREL, Michal. Deset let Železničního muzea v Lužné: 1997-2007. Lužná-Lišany: SBD výtopna Lužná-Lišany, c2007.
- ZDENĚK, Čížek. 10 let úzkorozchodné dráhy v Železničním muzeu Lužná. Praha: Pavel Malkus - dopravní vydavatelství, 2011. ISBN 978-80-87047-24-8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční muzeum Lužná u Rakovníka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Železniční muzeum Lužná u Rakovníka
- Oficiální stránky
- Atlas parních lokomotiv Archivováno 22. 3. 2013 na Wayback Machine.
- Atlas na parniloko.wz.cz
- Provoz historických parních vlaků pro veřejnost
- Klubu historie kolejové dopravy Praha (KHKD)
