Alexej Pludek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Alexej Pludek

Ve funkci:
1992 – 1992

Narození 29. ledna 1923

Prostějov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo

Úmrtí 7. září 2002
Praha
ČeskoČesko Česko
Politický subjekt KSČ
KSČM (LB)
Vzdělání VŠ polt. a sociální
VŠE

Alexej Pludek (* 29. ledna 1923 Prostějov7. září 2002 Praha) byl český spisovatel, autor nejen sci-fi příběhů, ale i divadelních her, novinář, známý v některých pracích svým komunistickým a antisemitským smýšlením. Angažoval se v levicových stranách i po roce 1989.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Profesní a umělecká činnost před rokem 1989[editovat | editovat zdroj]

Reálné gymnázium studoval v Jihlavě, středoškolská studia ukončil maturitou roku 1940 na reálce v Prostějově. Během války pracoval krátce u Městského úřadu Prostějov, pak totálně nasazen u firmy Wichterle a Kovářík. Po osvobození pracoval rok jako knihovník v Frýdku-Místku. Vystudoval ekonomii v Praze na Vysoké škole politické a sociální (1946–1950), v roce 1966 také VŠE a získal titul inženýra ekonomie.[1][2]

Již během studií pracoval v redakci Haló Nedělních novin, po studiích před vojenskou službou krátce v redakci Mladé fronty. V období 1953–1956 byl televizním dramaturgem. Pak nastoupil jako redaktor do Státního nakladatelství dětské knihy, kde setrval do roku 1967. V letech 1967–1972 byl šéfredaktorem beletrie v Nakladatelství Práce. Odtud na rok přešel do redakce Literárního měsíčníku.[3][4]

Když se během reformního procesu Pražského jara v roce 1968 vyhrocovaly debaty o státoprávním uspořádání Československa, vystoupil 7. srpna 1968 s článkem v listu Student a navrhl vytvoření dvou nezávislých států. Na české straně šlo tehdy o ojedinělý návrh.[5]

Od roku 1974 se stal spisovatelem z povolání. Vedl komisi pro mladé autory ve Svazu českých spisovatelů a zároveň byl členem redakční rady Kmene. V roce 1978 mu byl udělen titul zasloužilého umělce. Před listopadem 1989 patřil ke kulturním osobnostem protežovaným komunistickým režimem.[6]

Politická činnost po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se angažoval v organizacích s nacionalistickými až xenofobními tendencemi. Přispíval do nacionalistického listu Špígl a podílel se na vzniku takzvané Slovanské unie, která podporovala politické koncepce ruského politika Vladimira Žirinovského.[4]

Ve volbách roku 1992 kandidoval za KSČM, respektive za koalici Levý blok do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha). Mandát nabyl až dodatečně. Nastoupil jako náhradník za Karla Heneše zemřelého 24. července 1992. Ve Federálním shromáždění setrval jen do zániku Československa v prosinci 1992.[7][8][9]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval do horní komory českého parlamentu (senátní obvod č. 5 - Chomutov), coby bezpartijní kandidát za ultralevicovou Komunistickou stranu Československa, kterou založil Miroslav Štěpán. Získal ale jen 1 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[10] V roce 1996 navrhoval snížení dětských přídavků „nepřizpůsobivým“ rodinám.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Básně dodal do dvou almanachů

  • Červnové nebe (1945)
  • Klas (1947)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Statečná slova (1947), pro mládež
  • Případ Modrá voda (premiéra 1950)

Pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Ptačí pírko aneb Jak Vítek o všechno přišel (1959)
  • Pověsti dávných časů (1971), o historii Slovanů
  • Králevic, král, císař (1981)

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Slunce v údolí1955, budovatelský román
  • Dvě okna do dvora1959
  • Hromotlucká historie1961
  • Zakutálený míč1962
  • Ženy nemají pravdu1963
    • Předchozí tři novely vydány společně upravené jako Lásky na zavolanou (1978)
  • Faraónův písař (1966) – historický román ze starověkého Egypta
  • Vabank (1974) – román o Pražském jaru roku 1968, které představuje jako jednu etapu sionisticko-imperialistického úsilí o světovládu
  • Rádce velkých rádžů (1975) – historický román ze starověké Indie
  • Český král Karel (1979), k 600 výročí úmrtí Karla IV.
  • Nepřítel z Atlantidy (1981) – dovršení volné trilogie: fantastický román o zániku Atlantidy, příčinou zániku je jednak morální úpadek, jednak nepřítel reprezentovaný skupinou obchodníků
  • Hledání antipoda 1986, sbírka 12 povídek, částečně fantastické
  • Takových tisíc let (1988, napsáno v 60. letech) – sci-fi novela ze světa, v němž nacisté vyhráli 2. světovou válku
  • Česká pře (1989)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Čeští spisovatelé 20.století. Praha : Československý spisovatel, 1985.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Pludek, Alexej, s. 181.  
  2. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha : Libri, 1994. Dále jen: Kdo byl kdo. ISBN 80-901579-5-5. S. 429-430. (česky) 
  3. Ivan Adamovič. Slovník českých SF autorů. Ikarie. únor 1993, čís. 2, s. 54. ISSN 1210-6798.  
  4. a b Kdo byl kdo. 429–430
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 498. (česky) 
  6. a b Kalendárium: Úterý 29. ledna [online]. ceskenoviny.cz, [cit. 2013-02-17]. Dostupné online. (česky) 
  7. Alexej Pludek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  8. 2. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  9. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 
  10. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz, [cit. 2012-09-04]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]