Vladimir Žirinovskij
| Vladimir Volfovič Žirinovskij | |
|---|---|
Vladimir Volfovič Žirinovskij |
|
|
poslanec Státní dumy
|
|
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1993 | |
|
|
|
| Narození | 27. dubna 1946 Alma-Ata,  Sovětský svaz |
| Politický subjekt | Liberálně-demokratická strana Ruska |
| Choť | Galina Lebeděvová |
| Vzdělání | Moskevská státní univerzita |
| Podpis |  |
Vladimir Volfovič Žirinovskij (* 27. dubna 1946 Alma-Ata, Sovětský svaz; dnes Almaty, Kazachstán) je ruský politik, který je považován za symbol ruského nacionalismu.[1] Je znám svými projevy na veřejnosti, v nichž slibuje snadné a bezbolestné změny ve společnosti.[2]
Obsah |
Životopis [editovat]
Žirinovskij se narodil do právnické rodiny.[1] Do dosažení své plnoletosti používal otcovo příjmení Ejdelštejn. Svého otce však poznal jen z matčina vyprávění. Když v polovině prvního desetiletí 21. století našel v Izraeli jeho hrob, dozvěděl se, že byl agronomem a obchodníkem s nábytkem.[2]
Roku 1970 absolvoval Institut asijských a afrických zemí na Moskevské státní univerzitě v oboru turecký jazyk a literatura. Během studií absolvoval roku 1969 roční stáž v Turecku. Tam byl podle některých údajů zatčen za šíření komunistických názorů.[2]
Ve studiích na téže moskevské vysoké škole dále pokračoval, když navštěvoval večerní právnickou školu. Vystudoval také Fakultu mezinárodních vztahů na Univerzitě marxismu-leninismu. Roku 1983 požádal o vystěhování do Izraele, avšak svůj plán nakonec neuskutečnil.[1]
Politická kariéra [editovat]
Do politiky vstoupil roku 1988. O rok později založil Liberální demokratickou stranu Ruska a v březnu 1990 se stal předsedou této strany, jímž je dosud. Od roku 1993 je též poslancem ruské Státní dumy.[1]
Několikrát se neúspěšně pokoušel kandidovat na ruského prezidenta, a to v letech 1991, 1996 a 2000. Vždy ale získal pouze mezi třemi až sedmi procenty hlasů.[1]
Kontroverze [editovat]
Žirinovskij je znám svými populistickými a xenofobními výroky a také agresivním chováním vůči svým názorovým oponentům či žurnalistům.[1]
Několikrát se nevhodně vyjadřoval o Židech, o přistěhovalcích či o menšinách. Sympatizoval také s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem.[1] Ačkoliv tvrdě kritizuje Spojené státy americké, rád se nechává přirovnávat k americkým činitelům. Řekl například:[2]
| „ | Jsem ruský Clinton, řekl jednou. – Mám stejné vzdělání a věk. | “ |
Srovnáván bývá s s francouzským politikem Jeanem-Marie Le Penem. Podporoval také například Edwina Neuwirtha, což byl rakouský průmyslník a bývalý úředník Waffen-SS popírající používání plynových komor pro nacistické vyvražďování Židů během druhé světové války. Některými německými médii byl proto nazván „Ruský Hitler“.[2]
Rodina [editovat]
Je ženatý s Galinou Lebeděvovou, která je kandidátkou biologických věd. Žirinovskij má také syna Igora Lebeděva, který je šéfem poslaneckého klubu Žirinovského strany.[3]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f g NOVINKY.CZ. PROFIL: Vladimir Žirinovskij. Novinky.cz [online]. 2008-02-28 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vladimir Žirinovskij. Hlas Ruska [online]. 2010-07-05 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tetujte úplatkáře, navrhuje Žirinovskij. ČT24 [online]. 2010-07-19 [cit. 2010-09-28]. Dostupné online.
