Jaroslav Rössler (architekt)
| Jaroslav Rössler | |
|---|---|
.png) Jaroslav Rössler (okolo roku 1935) | |
| Narození | 14. ledna 1886 Plzeň |
| Úmrtí | 27. listopadu 1964 (ve věku 78 let) Praha |
| Povolání | architekt projektant-urbanista |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroslav Rössler (14. ledna 1886 Plzeň[1] – 27. listopadu 1964 Praha) byl český architekt a urbanista.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do učitelské rodiny Františka Rösslera a jeho manželky Julie, roz. Horáčkové. Otec byl odborným učitelem Státní průmyslové školy v Plzni, později ředitelem kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy. Děd Václav Horáček byl řídícím učitelem v Kuklenách. Studoval u prof. Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906–1910) a u prof. Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za své školní projekty tehdy získal Hansenovu plaketu i Olbrichovu cenu, za niž během studií absolvoval studijní pobyty v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku.
Již během prvních let praxe se etabloval jako architekt širokého výrazového rejstříku i urbanista. Někdy spolupracoval s Aloisem Dryákem.[2] Za první světové války vstoupil v Omsku v Rusku do československých legií. Po vzniku Československa se zapojil do projektů veřejných budov i rodinných domů. Byl členem Jednoty výtvarných umělců a SVU Mánes. Publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
První stavby realizoval sám nebo ve spolupráci, stylově pod vlivem moderny, ještě se secesní dekorací:
- Městské divadlo v Kladně (1910) [pozn. 1]
- Dům a tiskárna nakladatele Jaroslava Šnajdra v Kladně (1911)
- Státní průmyslová škola v Kladně.
- Urbanistický projekt úpravy hlavního náměstí starosty Pavla.
Později se přiklonil ke stylu novoklasicismu, ale dal se inspirovat také howardovským stylem anglických rodinných domů:
- Obchodní akademie v Brně (1920)
- Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923–1926)
- Vlastní vila v Praze - Střešovicích čp. 552/XVIII v ulici U laboratoře 18.
- Dělnická úrazová pojišťovna v Praze - Holešovicích (1926–1929)
- Pražská burza peněžní a zbožní (1936–1937).
Koncem své kariéry se přikláněl k funkcionalismu:
- Výstavní pavilón ve Voršilské ulici v Praze na Novém Městě, po roce 1948 zvaný Nová síň
- rodinný dům čp. 1813 v Praze-Dejvicích
- nájemní dům čp. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči
- poštovní a telegrafní úřad v Libni
Vytvořil také několik památníků a navrhoval podstavce k pomníkům, např. sochaře Karla Pokorného.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Architekt Jaroslav Rössler [online]. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně [cit. 2019-08-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vlček, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia Praha 2004, s. 559 – 560.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Rössler na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Rössler (architekt)
