Stephan Rautenstrauch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Franz Stephan Rautenstrauch (26. července 1734, Blottendorf, dnes Polevsko u Nového Boru – 30. září 1785, Eger, Maďarsko), rakouský římskokatolický kněz, profesor kanonického práva, filozofie a teologie.

Od roku 1773 opat břevnovsko-broumovského kláštera (51. břevnovský opat). 1774 jmenován studijním ředitelem teologické fakulty v Praze, později ve Vídni.

Navrhl a prosadil reformy ve studiu bohosloví s důrazem na práci s hebrejskými a řeckými originály a praktickou pastoraci. Spis: Neue allerhöchste Instruction für alle theologischen Facultäten in den kaiserlich-königlichen Erblanden (Nové nejvyšší nařízení pro veškeré teologické fakulty v c. k. dědičných zemích, Vídeň, 1776). Podle Rautenstrauchova návrhu byly v habsburské monarchii od roku 1783 pro jednotnou výuku kněží zřizovány generální semináře (mimo jiné v Praze a v Olomouci).

Rautenstrauch byl přesvědčeným stoupencem josefinských reforem, které viděly v církvi služebníka osvícenského státu, a patřil k nejbližším císařovým rádcům. Mimo jiné propagoval raabizaci – na benediktinském panství Kladno nechal založit dvě nové vsi Rozdělov a Štěpánov.

Z dalších spisů:

• Institutiones juris ecclesiastici (Základy církevního práva, Praha, 1768),
• Anleitung der systematisch-dogmatischen Theologie (Úvod do systematicko-dogmatické teologie, Vídeň, 1774),
• Synopsis Juris Publici et Privatae (Přehled veřejného a soukromého práva, Vídeň, 1776).