Martinicové a Clam-Martinicové
Martinicové byl český šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 14. století, s nímž je spjata historie mnoha obcí a měst zejmena na Kladensku a Slánsku. Jejich jméno je odvozeno od tvrze Martinice, později začali použivat rodové jméno Bořitové z Martinic, po zakladateli smečenského zámku Bořitovi z Martinic.
Na základě císařského majestu císaře Ferdinanda byli Martinicové povýšeni na říšská hrabata. Vymřeli (po meči) roku 1788 Františkem Karlem z Martinic. Majestátem z 2. listopadu 1792 se Karel Josef Clam, manžel Marie Anny z Martinic, dcery Františka Karla z Martinic, stal hrabětem z Clam-Martinic.
Obsah |
[editovat] Rodové linie
1. Hlavní rodová linie byla rozdělena na dvě linie syny Viléma z Martinic:
- Okořská pošlost - Volf z Martinic
- Smečanská pošlost - Jiří z Martinic
2. Protože Jaroslav Bernard z Martinic nezanechal mužského potomka, jeho bratři si majetek rozdělili a vytvořili dvě rodové linie:
- Smečanská pošlost - Jiří Adam Ignác z Martinic
- Ahníkovská pošlost - Maxmilián Guido z Martinic
[editovat] Panství Martiniců a Clam-Martiniců
K rodovému majetku patřila mnohá města a panství, mj. panství Smečno (1416-1918), Okoř, Myslíkovice, Hořovice či Slaný. 1510–1512 vlastnili dražické a benátecké panství. 1514 odkoupili Libušín. 1726–1784 byli držiteli zelenohorského panství. 1581-1589 majitelé zámku Lány.
Martinicové vlastnili panství Ahníkov (Hagensdorf) 1623-1789, Vičice, Boleboř aj. Od počátku 18. století vlastnili a žili na zámku Budenice. Na přelomu 18. a 19. století se krátce stali vlastníky Chodovské vodní tvrze (v Praze 11).
[editovat] Místa spjatá s rodem
- Martinický palác
- Šporkův palác
- Dietrichsteinský palác
- Palác Hložků ze Žampachu
- kostel Narození panny Marie v Nicově
- zámek Smečno
- Slaný
- Hořovice
[editovat] Významní členové rodu
- Markvart z Martinic - koupil smečenské panství, asi roku 1416
- Bořita z Martinic - dvorský maršálek králů Ladislava a Jiřího v letech 1453-1461, dále od roku 1463 po dva roky královským hofmistrem. Roku 1460 nechal vystavět zámek Smečno.
- Smečenská pošlost
- Hynek z Martinic - hejtman slánského kraje, dvorský maršálek (1510-1522), místopurkrabí pražský (1519) a nejvyšší sudí (1522 - 1523). Roku 1518 koupil Okoř.
- Jan z Martinic - roku 1536 zdědil Smečno, dále majetek rozšířil o několik vesnic na slánsku a roku 1551 koupil Kačici. V letech 1555 - 1577 byl purkrabím na Karlštejně.
- Zdislav z Martinic - rada české komory a od roku 1572 nejvyšší mincmistr
- Smečanská pošlost
- Jiří z Martinic - dvorský (od r. 1584) a zemský sudí (od r. 1585) a od roku 1597 nejvyšší kancléř
- Jaroslav II. Bořita z Martinic - nejznámější představitel rodu, povýšen na českého i říšského hraběte a na prvního „vladaře Domu Smečenského“, získal od císaře velký palatinát. Těmito milostmi se zařadil mezi nejvyšší špičku pobělehorské vysoké aristokracie v Čechách. Zastával mnoho významných úřadů, např. byl královským radou, dvorským maršálkem, purkrabím na Karlštejně a královským místodržícím (Pražská defenestrace). Roku 1622 zakoupil Ahníkov a Prunéřov, 1623 statky v okolí Smečna a Slaného a roku 1638 mu bylo dědičně ponecháno město Slaný. V letech 1630 - 1638 vlastnil panství zelenohorského spolu s Františkem ze Šternberka, postupnými směnami se Šternberkem vytvořil panství plánické.
- Marie Eusebie z Martinic, rozená ze Šternberka - manželka Jaroslav Bořita z Martinic, koupila hořovické a komárovské panství
- Bernard Ignác Jan z Martinic - c. k. rada, komoří, nejvyšší sudí (od 1644), nejvyšší komorník (od 1648), nejvyšší hofmistr (od 1650) a (1651-1685) nejvyšší purkrabí, královský místodržící a rytíř Řádu zlatého rouna.
- Jiří Adam Ignác z Martinic - rytíř Řádu zlatého rouna, c. k. tajajný rada a od roku 1703 nejvyšší dvorský maršálek. Věnoval se diplomatickým službám, roku 1707 byl vyslán jako splnomocněnec císaře s hodností místokrále do Neapolska.
- Adolf Bernard z Martinic - královský místodržící (1712), c. k. tajný rada (1718), do roku 1720 štolba císařovny Eleonory, dvorský maršálek (1729), nejvyšší hofmistr (1735) a rytíř Řádu zlatého rouna. Roku 1732 navštívili smečenské panství císař s císařovnou a pruský král. Adolf roku 1726 rozšířil majetek o zelenohorské panství a město Planici. Na jeho objednávku vyprojektoval na počátku 18. století K. I. Dientzenhofer poutní kostel Narození panny Marie, který byl vystavěn v letech 1717 - 1726 v Nicově.
- Marie Dominika z Martinic - dcera Adolfa z Martinic, která zdědila zelenohorské panství, protože se ale stala jeptiškou, řídili panství správcové.
- Ahníkovská pošlost
- Maxmilián Quido z Martinic - c. k. tajný rada, komoří, rytíř zlatého rouna a nejvyšší hofmistr císařovny Eleonory. Pán na Ahníkově, Vičicích, Boleboři, Hořepníci a Loutkově.
- Jan Josef Karel z Martinic - c. k. tajný rada, komoří, roku 1725 koupil Chanovice a roku 1733 zdědil Ahníkov
- Terezie Františka z Vrbna - poslední majitelka Hořovic z rodu Martiniců, od roku 1685
- Clam-Martinicové
- Marie Anna z Clam-Martinic - dcera Františka Karla z Martinic, posledního z rodu Martiniců, která se roku 1791 provdala za Karla Josefa, hraběte z Clamu. Majestátem z 2. listopadu 1792 se Karel Josef Clam stal hrabětem z Clam-Martinic.
- Karel Jan z Clam-Martinic - zúčastnil se napoleonských válek, stal se předsedou vojenské rady
- Jindřich Jaroslav Clam-Martinic (1826 - 1887) - politik
- Richard z Clam-Martinic (1832 - 1891) - bratr Jindřicha Jaroslava a politik, obhajoval česká stavovská práva
- Jindřich Karel z Clam-Martinic (1863 - 1932) - syn Richarda Clam-Martinice a ministerský předseda za Rakousko-Uherska
- Karel Filip Clam-Martinic (de) - podnikatel
[editovat] Erb
Jejich znak je podobný s erby Kouniců, pánů z Talmberka či Rychnovských, tudíž s nimi pravděpodobně byli příbuzní. Lekníny jsou na červeném podkladu doplněny zlatou šternberskou hvězdou. V klenotu se později objevil rakouský štítek s inciálami panovníků, kterým sloužil Jaroslav Bořita.
[editovat] Příbuzenstvo
Martinicové byli příbuzensky spojeni mj. s Vartemberky, Thuny, Šternberky, Žďárskými, Vrtby, Zajíci z Házmburka, domem Hohenzollernů, pány z Kunvaldu aj.
[editovat] Související články
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Martinic, s. 97-98.
[editovat] Související články
- Historie rodu Martiniců
- Hrabata z Clamu
- Genealogie
- Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
