Čtvrtý lateránský koncil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čtvrtý lateránský koncil na iluminaci od Matthewa Parise
Čtvrtý lateránský koncil
Kdy 1215
Uznávají jej katolická církev
Předchozí koncil Třetí lateránský koncil
Následující koncil První lyonský koncil
Svolal jej papež Inocenc III.
Předsedal mu Inocenc III.
Účastníků 71 patriarchů a metropolitů, 412 biskupů, 900 opatů
Diskutované otázky křižácké státy, spor o investituru
Dokumenty a prohlášení 70 dekretů, nauka o transubstanciaci, otázka papežského primátu, disciplina kleriků, povinnost křesťanů jednou za rok se vyzpovídat, 5. křížová výprava
Přehled ekumenických koncilů

Čtvrtý lateránský koncil svolal papež Inocenc III. bulou z 19. dubna 1213. Koncil se sešel poprvé 11. listopadu 1215. Katolická církev koncil uznává jako dvanáctý ekumenický koncil.

Inocenc III. svolal koncil na obranu katolické víry, na pomoc křižáckým státům v Palestině a aby dopomohl církvi k větší svobodě v investituře církevních představených.

Koncil potvrdil sedmdesát papežských dekretů, které mu byly předloženy ke schválení. Tyto dekrety se zabývaly mj. naukou o transubstanciaci, formální podobou procesů proti heretikům a jejich ochráncům, papežského primátu, pravidla církevní discipliny pro kleriky a proti jejich výstřelkům, kdy bylo kněžím zakázáno účastnit se ordálů, jinak známých jako Boží soudy. Dekret Omnis utriusque sexus nařídil všem křesťanům, kteří dosáhli věku užívání rozumu, aby vyznali alespoň jednou do roka své hříchy knězi. Židům a muslimům bylo nařízeno nosit zvláštní oblečení, aby je bylo možné rozeznat. Koncil též potvrdil volbu Fridricha II. římským císařem.

Na rozdíl od jiných středověkých církevních shromáždění, tento koncil měl pouze 3 zasedání, která byla uzavřena v jednom měsíci. Významná nařízení, která přijal, ovlivnila na staletí postavení církve a velká část usnesení z tohoto koncilu se stala platnou součástí církevního práva.

Související články[editovat | editovat zdroj]