Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Stará Boleslavi je nejstarší dosud existující kolegiátní kapitulou v České republice (a po pražské metropolitní kapitule naší druhou nejstarší dosud existující kapitulou). Jejím úkolem je péče o poutní místo ve Staré Boleslavi a kult dědičného knížete sv. Václava.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Od založení do konce středověku

Založil ji ve Staré Boleslavi krátce po roce 1039 český kníže Břetislav I. spolu s bazilikou sv. Václava. Byl to akt pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za válečnou výpravu do Polska, odkud přinesl ostatky sv. Vojtěcha. Jejím úkolem bylo od počátku pečovat o poutní místo spojené s mučednickou smrti sv. Václava a šířit úctu k tomuto přednímu patronu českého národa. Později se stala také ochráncem milostného mariánského obrazu, uctívaného ve staroboleslavském chrámu Nanebevzetí Panny Marie, takzvaného Palladia země České.

K založení kapituly se váže také listina připisovaná Břetislavu I. Ta je ovšem až pozdějšího data, vznikla na konci 12. nebo až v průběhu 13. století. Přesto však může alespoň částečně odrážet poměry v době vzniku kapituly. Ta v ní od českého knížete obdržela řadu příjmů z vesnic nejen v okolí Boleslavi, ale také na Moravě. Zajímavá je nejstarší zmínka o zpracování vína u nás – konkrétně o vinném lisu v obci Dřísy nedaleko Boleslavi.

Husitské bouře zahnaly kapitulu za hranice. Kanovníci se uchýlili do Žitavy, odkud se vrátili až r. 1434. Vzhledem k blížícímu se novému nebezpečí odešli r. 1437 tentokrát do uherského Budína, kam odnesli i nejcennější písemnosti z archivu. Tyto vzácné dokumenty se nejspíše ztratily za tureckých válek. Za Ladislava Pohrobka se mohli opět vrátit. Když je však Jiří z Poděbrad nutil k uznání kompaktát, znovu opustili Starou Boleslav a rozešli se do českých katolických měst, Plzně, Českých Budějovic a na Moravu.

[editovat] Novověk

Výraznější obnova kapituly nastala po roce 1555, kdy se stal Brandýs majetkem královské komory. Kanovníci se snažili o obnova katolické víry v kraji ovlivněném do té doby výrazně jednotou bratrskou, stejně jako o opravu zchátralého chrámu sv. Václava v renesančním duchu. Po vydání tolerančního patentu roku 1609 vyhlásili katoličtí předáci boleslavský Mariánský reliéf, k němuž směřovali stále více poutníci, za záštitu – Palladium země české. Roku 1617 zahájila kapitula ve spolupráci s jezuity a za podpory císařovny Anny Tyrolské a katolické šlechty stavbu nynějšího poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, kde je Palladium dodnes uchováváno. Za třicetileté války Boleslav opakovaně trpěla pobytem vojsk a na jejím konci byla dokonce vypálena. Po jejím skončení nastává ovšem doba největší slávy poutního místa. V 17. a 18. století působil v Boleslavi významně jezuitský řád, který zde zřídil svou rezidenci a podporoval její rozvoj.

Po jeho nuceném odchodu na konci 18. století ujala se duchovní i materiální péče opět naplno kapitula. Ta se mezitím musela vzpamatovat z ran, které jí způsobila třicetiletá válka. To se jí částečně podařilo až na počátku 18. století za probošta a později kardinála Michala Ferdinanda hraběte z Altmanu. Ten zajistil příjem pro sídelní kanovníky. V letech 1720 – 1730 postavil jižně od kostela Panny Marie podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera budovu proboštství. Z Říma pak zaslal kapitule ostatky jejich patronů sv. Kosmy a Damiána. Již před tím v letech 1710 – 1720 nechal děkan Jan Herold ze Stody postavit jižně od basiliky sv. Václava novou budovu kapitulního děkanství. Ta nahradila starší, zničenou za Saského vpádu roku 1631. Stavbu provedl Filip Spannbrucker z Prahy. Děkan Jan Frik, který nechal postavit kapli bl. Podivena za kostelem Panny Marie či kapli sv. Jana Křtitele v Dřísech, zase získal v Římě, kde se účastnil kanonizace sv. Jana Nepomuckého právo nosit pontifikálie.

Na konci dvacátých let 20. století se kapitula v čele s Mons. Janem Paulym výrazně podílela na milencových svatováclavských oslavách. V rámci nich navštívil Starou Boleslav vedle množství poutníků také papežský legát a pozdější papež Jan XXIII. Od třicátých let spolupracovala kapitula při správě poutního místa s řádem Redemptoristů, kteří se starali především o chrám Panny Marie. Jejich požehnané působení však přerušil komunistický režim.

[editovat] Současnost

V současné době má kapitula čtyři členy. Věrna svému odvěkému poslání vede náročnou obnovu areálu kostelů sv. Václava a sv. Klimenta, národní kulturní památky, a jejího okolí, zanedbaného léty komunistické vlády. Spolupodílí se také na každoroční Národní svatováclavské pouti pořádané ve Staré Boleslavi. Snaží se též všemožně pečovat o svatováclavský kult.

[editovat] Struktura

Kapitula se řídí statutami vydanými Arnoštem z Pardubic dne 21. března 1354 a naposledy upravenými pražským arcibiskupem v roce 1996. Tvoří ji v ideálním případě probošt, děkan a šest kanovníků (z nichž jsou tři sídelní a tři nesídelní) a dále kanovníci čestní. Instalace nového člena kolegia probíhá ve starobylé kryptě sv. Kosmy a Damiána. Probošt zastupuje kapitulu navenek, podepisuje listiny, instaluje kanovníky i děkana, svolává kapitulu, má vrchní dozor nad majetkem a dohlíží na kapitulní archiv. Děkan zastupuje probošta, spravuje kapitulní majetek a vede duchovní správu.

[editovat] Bývalí kanovníci

... a řada dalších

[editovat] Současní kanovníci

Další sídelní kanovníci:

Nesídelní kanovníci:

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Literatura

  • Boháčová Ivana (ed.): Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku, Mediaevalia archaeologica 5, Praha 2003
  • Pátrová Karin: Počátky Kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi, in: Studie a zprávy, 13, 1998, 117-128
  • Pátrová Karin: Prebendy nejstarších kolegiátních kapitul do sklonku 14. století (Stará Boleslav, Litoměřice, Vyšehrad), in: Český časopis historický, 106, 2008, 505-533
  • Ryneš Václav: Paladium země České, Praha 1948

[editovat] Externí odkazy


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolegi%C3%A1tn%C3%AD_kapitula_sv._Kosmy_a_Dami%C3%A1na_ve_Star%C3%A9_Boleslavi“