Petr Kukal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. et Mgr. Petr Kukal
Petr Kukal (2022)
Petr Kukal (2022)
Narození16. prosince 1970 (53 let)
Poděbrady, Československo
PseudonymArnošt Veverka
Povoláníučitel, novinář, básník, spisovatel, publicista
StátČeskoČesko Česko
Alma materJihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Karlova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Kukal (* 16. prosince 1970 Poděbrady) je český básník, spisovatel a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Petr Kukal vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1989–1994), obor český jazyk–literatura a občanská výchova, a Teologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (2019–2021), program teologie, obor teologie služby.

Pracoval jako učitel na ZŠ T. Stolzové v Kostelci nad Labem a na SŠ a VOŠ MILLS v Čelákovicích, dále jako šéfredaktor časopisu Moderní vyučování, šéfredaktor nakladatelství učebnic ALTER, působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a ve vedení Výzkumného ústavu pedagogického. V letech 2005–2015 se věnoval vzdělávání dospělých.

Od roku 2015 do dubna 2018 pracoval na Ministerstvu kultury ČR, kde dosáhl popularity jako správce twitterového účtu.[1][2][3] V roce 2016 Ministerstvo kultury získalo za tento účet Křišťálovou lupu v kategorii Obsahová inspirace.[4]

Od května 2018 do března 2020 působil jako tiskový mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde skončil kvůli některým svým vyjádřením na sociálních sítích vůči členkám akademické obce.[5][6][7] Od dubna 2020 do února 2021 působil jako správce sociálních sítí a specialista komunikace v Národní knihovně České republiky.[8][9] Z ní byl po odvolání generálního ředitele NK Martina Kocandy dočasným ředitelem propuštěn pro nadbytečnost. Výpověď mu byla předána v den jeho 50. narozenin.[10]

V letech 2009 - 2023 byl členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, v období duben 2022 - leden 2023 členem jeho výboru. Je členem České křesťanské akademie a individuálním členem Asociace muzeí a galerií ČR.[11]

Petr Kukal je držitelem několika literárních ocenění (Literární cena Vladimíra Vokolka, výroční Cena Unie českých spisovatelů za rok 2014 aj.), za publikaci Písmenková polívka získal spolu s ilustrátorkou Soňou Juríkovou v roce 2020 zvláštní cenu poroty soutěže BELMA: Best European Learning Materials Awards[12]. Od října 2017 spolupracuje s Českým rozhlasem Dvojka (pořady Ranní glosy, Příběhy z kalendáře),[13][14] a od roku 2019 také s náboženským vysíláním České televize[15]. Je zastoupen ve sborníku Nejlepší české básně 2017.[16] Jeho verše byly přeloženy do ruštiny,[17] polštiny,[18] maďarštiny[19] a bosenštiny.[20] V roce 2018 mu byla udělena pamětní medaile města Poděbrad.[21]

Žije v Brandýse nad Labem. Je ženatý, otec dvou synů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Krápníky krásových jeskyní 1994
  • Dávnočas 1997
  • Služský hřbitov 2003
  • Polabské evangelium 2006
  • Orel velmi 2008
  • Hejna ptáků a všechno 2011
  • 52 slok 2014
  • Bůh mezků 2015
  • Předposlední vlak 2017
  • Prsten v břiše 2017
  • O jablko lehčí ráj / #Ranní 2022

Literatura pro děti a mládež[editovat | editovat zdroj]

  • Říkejme si přísloví 2005, 2010 (druhé vydání)
  • Znamení ďábla 2006 (ve spoluautorství se Svatavou Janouškovou)
  • Povídání a hry s českými příslovími 2007
  • Environmentální výchova v příbězích 2008 (ve spoluautorství se Svatavou Janouškovou)
  • Tajemství Panské zahrady 2008
  • Hovory a hrátky se zvyky a svátky 2010 (ve spoluautorství s Janem Vinduškou)
  • Písmenková polívka 2020

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • O počítačích převážně nevážně 2006
  • Deník muže ve středních letech 2013, 2019 (druhé vydání)
  • Mouka pro Meluzínu 2020
  • Deník boomera 2023

Populárně naučná literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Historie školy ve Velkém Brázdimě 1998
  • Stará Boleslav | Průvodce poutním místem 2023

Odborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Básník jako kněz | Teologická interpretace skladby Vítězslava Nezvala Z domoviny za využití metod poetické teologie 2022

Literární spolupráce na učebnicích[editovat | editovat zdroj]

  • Slabikář, Nakladatelství Fraus 2018
  • Český jazyk 2, Nakladatelství Fraus 2019
  • Český jazyk 3, Nakladatelství Fraus 2020
  • Český jazyk 4, Nakladatelství Fraus 2021
  • Český jazyk 5, Nakladatelství Fraus 2022

Zastoupení v kolektivních publikacích[editovat | editovat zdroj]

  • Eduard Petiška, jak ho neznáte, Knihovna Eduarda Petišky 2014
  • Praha ve 100 slovech, Městská knihovna Praha 2017
  • Hacknutá čeština, Jan Melvil 2018
  • Surinam, Plus 2018
  • Pegas nad Broumovem, Věra Kopecká, Broumov 2019

Ohlas v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Případ propuštění Petra Kukala z Filozofické fakulty UK se stal námětem povídky Pavla Brycze Dva v tom.

  • Brycz, Pavel: Dva v tom. In: Objekty v zrcadle jsou blíž, než se zdají být. Praha, Odeon 2020.

Případ propuštění Petra Kukala z Filozofické fakulty UK je zachycen v knize Michala Viewegha Zrušený rok.

  • Viewegh, Michal: Zrušený rok Praha, Euromedia Group, a.s., 2021.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VESELOVSKÝ, Martin. Ovčáček na Twitteru prezentuje sebe, já si tam triko nehoním, říká správce účtu ministerstva kultury. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-07-04 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  2. HOLECOVÁ, Simona. Nejvtipnější z virtuálních úředníků státu. Neovlivni.cz [online]. 2016-06-01 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  3. ZELENKA, Jakub. ‚Kdyby lidi byli sekvoje.‘ Básník tweetuje za ministerstvo a občas je nepochopený. Lidovky.cz [online]. 2015-12-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  4. Výsledky – Křišťálová Lupa 2016 [online]. kristalova.lupa.cz [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  5. Na ministerstvu se vyměnili ministři, a básník českého Twitteru se musel uchýlit na univerzitu. ČT24 [online]. 2018-05-14 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  6. KNÍŽKOVÁ, Gabriela. Ženy v rouškách jako ‚perské princezny‘. Mluvčí filozofické fakulty končí kvůli příspěvkům na sítích. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  7. PULLMANN, Michal. Vyjádření k odchodu Petra Kukala z Filozofické fakulty UK [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2020-03-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  8. [1]
  9. https://twitter.com/ktweetuje/status/1365204499208495104. Twitter [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  10. https://echo24.cz/a/S2wKa/provokativni-mluvci-ktweetuje-dostal-k-narozeninam-vypoved. Echo24 [online]. [cit. 2021-11-03]. Dostupné online. 
  11. Evidence individuálních členů AMG [online]. Asociace muzeí a galerií České republiky, 2017-03-28 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  12. https://www.belma-award.eu/index.php?id=0751cd80dcc715f7501300154aaf7121
  13. Výsledky hledání: kukal+glosa, Český rozhlas
  14. https://dvojka.rozhlas.cz/legendarni-komik-vlasta-burian-zazil-vrcholy-i-pady-kdyz-mu-zakazali-vystupovat-8461824
  15. https://www.ceskatelevize.cz/porady/880349-svatecni-slovo/319298380020009-svatecni-slovo-basnika-spisovatele-a-publicisty-petra-kukala/
  16. editoři Sylva Fischerová, Jan Šulc: Nejlepší české básně 2017, Brno, Host 2017
  17. Года после жатвы (перевод с чешского Евгения Чеканова), Петр Кукал, Парус, №56, ЛитБук, 16. 9. 2017
  18. Pegas nad Broumovem, ed.: Věra Kopecká, Antoni Matuszkiewicz, Broumov 2019, ISBN 978-80-88040-46-0, str. 146-150
  19. https://1749.hu/szepirodalom/vers/sas-nagyon.html
  20. Riječ. Časopis za književnost i kulturu. Broj. 1-2 godina. Proljeće-ljeto 2016. ISSN 1840-2534, str. 261-267
  21. JILEMNICKÝ, Miroslav. Poděbrady prošel historický průvod, oslavy vrcholí. Nymburský deník [online]. 2018-10-25 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]