Palmovka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o křižovatcePraze. O stanici metra pojednává článek Palmovka (stanice metra v Praze).
Původní křižovatka Palmovka fotografovaná z parku Pod Koulí, jižní konec Zenklovy ulice na Sokolovské ulici
Dnešní Palmovka – křižovatka tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu, v popředí vchod do vestibulu stanice Palmovka Pražského metra a budova Komerční banky
Ulice Palmovka v Praze 8-Libni

Palmovka (německy Palmowka) je křižovatka v Praze-Libni a stejnojmenná ulice nedaleko křižovatky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně byla tímto názvem označována libeňská viniční usedlost č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce 1631 koupil Adam Fridrich, později ji prodal novoměstskému kupci Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka.

V roce 1832 koupil celou oblast s vinicí, stavením, stájí, kolnou, stodolou, zděnými altány a ovocným sadem František Antonín Müller, který zde založil továrnu na mýdlo a svíčky. V č. p. 2 pak vyráběl alkoholické nápoje. Do rodiny Müllerových synů často jezdil básník Vítězslav Hálek. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho prapravnučka herečka Jana Štěpánková byla po mnoho let členkou libeňského Divadla pod Palmovkou.

V roce 1889 koupil Palmovku realitní podnikatel Vojtěch Švarc, který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě činžovními domy. Samotnou usedlost koupil stavitel Alfons Wertmüller, který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci 19. století začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla.

Označení Palmovka dodnes nese klidná ulice, ve které sídlí mj. Základní škola Palmovka. Zvykově se však název vztahoval ke křižovatce ulic Sokolovská a Zenklova pod Libeňským plynojemem. Po zrušení železniční trati a zejména po otevření stanice pražského metra na trase "B" se toto označení posunulo zhruba o 100 metrů severněji a označuje dnes křižovatku tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku Libeňského mostu.

Do poloviny 80. let 20. století vedla přes Palmovku železniční trať z vysočanského nádraží do stanice Praha-Těšnov (vedla v místech dnešní tramvajové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce 1972, nákladní o 12 let později. Poblíž chráněného železničního přejezdu u Palmovky stálo nádraží Praha-Libeň dolní nádraží.

Po likvidaci trati byla zbořena větší část nádraží a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce 1986 zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v listopadu roku 1990. Téhož roku byla zprovozněná tramvajová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část Prahy byla Palmovka v roce 2002 postižená pětisetletou vodou, která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí Rokytky.

Nedaleko křižovatky na Palmovce na Náměstí Bohumila Hrabala sídlí televizní stanice Prima.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

Vlastní ulice Palmovka vychází z křižovatky nad stanicí metra jižním směrem souběžně se Zenklovou ulicí směrem k Sokolovské ulici. V ulici sídlí, mimo jiné, místní základní škola.

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní název této křižovatky pochází z 18. století, kdy toto místo vlastnili manželé Daniel a Voršila Palmovi (a po jejich dědicích). Dnes též vtipem nazývána "Malá Indie".

Významné budovy a objekty v okolí, významné obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]