Vigilie
Vigilie je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Slovo pochází z latinského vigilia (bdění).
Vigilie označuje zvyk připravovat se na určitý svátek nebo mimořádnou událost, která svátku nebo události předchází, bděním v noci na modlitbách. Pokud se v římskokatolické církvi slouží slavnostní mše v předvečer svátku Narození Páně (Božího hodu vánočního), označuje se lidově jako půlnoční mše.
Vigile před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii doloženy od 5. století, slavily se ve východní i západní církvi a byly často spojeny s postem. Od vrcholného středověku se počet vigilií v západní církvi snižoval, s výjimkou vigilie vánoční, velikonoční, svatodušní a svátků apoštolů. Velikonoční vigilie byla přesunuta na předchozí den (Bílou sobotu), od Druhého vatikánského koncilu se opět slaví v noci, podobně jako další vigilie, na něž současný římský misál pamatuje vlastními mešními formuláři.
Nejznámějšími vigiliemi jsou:
- Velikonoční vigilie - bohoslužba v noci na neděli Zmrtvýchvstání.
- Štědrý večer - předvečer svátku Narození Páně
Další významy [editovat]
Jako vigilie se v dnešní době mohou označovat též vzpomínková setkání (např. za oběti režimu nebo katastrof)[1] či poklidné demonstrace lidí, kteří se přes noc shromažďují, aby vyjádřili nesouhlas s určitými kroky, postupy nebo politikou vlády či jiné organizace.
