Quintillus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antoninián císaře Quintilla z roku 270,
ražený v milánské mincovně

Marcus Aurelius Claudius Quintillus (kolem 220 – říjen / listopad 270) byl římský císař vládnoucí od září do října či listopadu roku 270. Byl mladším bratrem císaře Claudia Gothika, který v září 270 zemřel v Sirmiu na mor.

Původ a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Quintillovi rodiče jsou stejně jako u Claudia Gothika blíže neznámí, jistý je jen císařův ilyrský původ. Podle nepříliš důvěryhodného zdroje byl Quintillus ženatý a měl dvě děti.[1] Existenci bratra Crispa moderní bádání zpochybňuje.[2]

Kariéra budoucího panovníka je velmi špatně zdokumentována, předpokládá se pouze, že byl v roce 268 prokurátorem Sardinie[3] a že na samém sklonku Claudiovy vlády velel vojenské posádce v Itálii.[4]

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Císařem se Quintillus stal ihned po smrti bratra Claudia, a přestože ho obratem uznal senát a s ním i většina říše, po zprávě, že legie na Balkáně zvolily panovníkem energického Aureliana, se jeho postavení stalo beznadějným. Není jasné, zda spáchal sebevraždu nebo ho zabili vlastní vojáci, každopádně v říjnu či listopadu 270 zahynul v Aquileji. Údaj, že panoval jen 17 dní,[5] je jistě nesprávný, protože se zachovaly jeho mince z Malé Asie i z Egypta, tj. z poměrně vzdálených oblastí od centra impéria. Možná že 17 dní trvala jeho samostatná vláda před proklamací Aurelianovou, která proběhla také někdy v září, určitou dobu však museli oba císaři působit paralelně.[6]

Většina starověkých historiků hodnotí Quintilla velmi pozitivně až nekriticky. Podle Orosia to byl "muž vyznačující se jedinečnou umírněností"[7] a také Eutropius a Historia Augusta mají pro něj jen slova chvály,[8] navzdory svému příznivému poměru k Aurelianovi.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Historia Augusta, vita Claudii 13, 9.
  2. Viz Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, Darmstadt 1996, s. 231–232.
  3. Dietmar Kienast, Römische Kaisertabelle, s. 233.
  4. Historia Augusta, vita Aur. 37, 5.
  5. Historia Augusta, vita Claudii 12, 5; Eutropius 9, 12; Zonaras XII, 26.
  6. Chronograf z roku 354 uvádí, že Quintillus vládl 77 dní, což se asi více blíží pravdě. Zosimos I, 47 hovoří o několika měsících.
  7. Orosius VII, 2.
  8. Eutropius 9, 12; Historia Augusta, vita Claudii 12, 3.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BURIAN, Jan. Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace. Praha : Svoboda, 1997. 237 s. ISBN 80-205-0536-9. (česky) 
  • ČEŠKA, Josef. Zánik antického světa. Praha : Vyšehrad, 2000. 280 s. ISBN 80-7021-386-8. (česky) 
  • GRANT, Michael. Římští císařové. Praha : BB art, 2002. 387 s. ISBN 80-7257-731-X. (česky) 
  • ZOSIMOS. Stesky posledního Římana. Praha : Odeon, 1983. 303 s. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Claudius II.
Znak z doby nástupu Římský císař
270
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Aurelianus