Socialistická autonomní oblast Vojvodina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socialistická autonomní oblast Vojvodina
Socijalistička Autonomna Pokrajina Vojvodina
Социјалистичка Аутономна Покрајина Војводина
 Lidová republika Srbsko 1963–1990 Vojvodina 
Vlajka státu
vlajka
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
21 506 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
1 952 533
státní útvar
socialistická autonomní oblast
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Lidová republika Srbsko Lidová republika Srbsko
Nástupnické:
Vojvodina Vojvodina

Socialistická autonomní oblast Vojvodina (zkráceně SAO Vojvodina; srbochorvatsky Socijalistička Autonomna Pokrajina Vojvodina, SAP Vojvodina; Социјалистичка Аутономна Покрајина Војводина, САП Војводина) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí Socialistické republiky Srbsko. Svým postavením se nelišila od jednotlivých republik federace, nejviditelnějším rozdílem byla absence vlajky a znaku. SAO Vojvodina vznikla v roce 1963 v souvislosti s novou federální ústavou. Za konec její existence bývá považováno 28. září 1990, kdy srbský parlament přijal novou ústavu, která fakticky zrušila politickou autonomii obou autonomních oblastí.[1]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Možná hledáte: Historie Vojvodiny.

Již v roce 1945 rozhodlo Národní shromáždění Lidové republiky Srbsko o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova a Vojvodiny.[2] Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla až ústava z roku 1974, která zaváděla několik principů, z nichž pro existenci autonomních oblastí byly nejvýznamnější zásada dohadování republik a autonomních oblastí, zásada rovnoprávné účasti oblastí a autonomních oblastí v orgánech federace a zásada odpovědnosti republik a autonomních oblastí za vlastní rozvoj a současně za rozvoj SFRJ jako celku.

V červenci 1988 se z iniciativy Miloševićova vedení Srbska konají v Novém Sadu demonstrace proti vedení autonomní oblasti. Vedení Svazu komunistů Vojvodiny o situaci jednalo a závěry z tohoto uzavřeného zasedání, na němž byl kritizován postup Bělehradu, po několika dnech zveřejnilo, což vyvolalo srbské rozhořčení.[3] Na následujícím zasedání ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie odmítl Slobodan Milošević možnost změn ústav autonomních oblastí.[4]

V lednu 1988 začíná proces ústavních reforem v Srbsku, na jehož konci jsou v březnu 1989 omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.[5] Shromáždění Vojvodiny dodatky srbské ústavy, které toto prováděly, schválilo 24. března 1989.[5]

Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z 28. září 1990.[1]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SAO Vojvodina.

Představitelé Vojvodiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922.  
  2. Čl. 111 odst. 3. In Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie z 10. dubna 1963, ve znění pozdějších předpisů.
  3. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 147-148. (čeština) 
  4. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 149. (čeština) 
  5. a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922.  

Související články[editovat | editovat zdroj]