Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obraz od Valentina Serova z roku 1898

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov (rusky Николай Андреевич Римский-Корсаков, Nikolaj Andreevič Rimskij-Korsakov; 18. března 1844 Tichvin v Petrohradské oblasti nedaleko Novgorodu21. června 1908, Ljubensk), byl významný romantický ruský hudební skladatel a pedagog (vyučoval harmonii a orchestraci, jejímž byl mistrem).

Byl členem umělecké skupiny zvané „Pětka“ nebo též „Mocná hrstka“. Jeho díla jsou často inspirována náměty z oblasti lidové slovesnosti (zejména pohádek). Rimskij-Korsakov jako první předložil svou představu synestetického (vícesmyslového) vnímání hudby (sluch a zrak), kde určitému tónu je pevně přiřazena určitá barva (viz níže).

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství raná léta[editovat | editovat zdroj]

Korsakovův rodný dům

Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov se narodil 18. března roku 1844 v Tichvinu v Petrohradě do aristokratické rodiny jako syn gubernátora. Ve své autobiografii Kronika mého hudebního života (Летопись моей музыкальной жизни) napsal, že se u něj jeho hudební nadání projevilo velice brzy: „Ve dvou letech jsem již rozeznal všechny melodie, které mě matka zpívala, a ve třech nebo ve čtyřech jsem dokázal doprovázet svého otce při hraní na klavír údery na buben.“ V šesti letech se naučil hrát na klavír a stále u něj rostl zájem o partitury, které našel doma, včetně Glinkovy opery, Život za cara. Jeho první skladba vznikla v jeho deseti letech a byla to „předehra“ pro klavír. Jelikož v rodině existovala námořnická tradice, a hudba nebyla v té době tak považována, ostatně i jím samým, šel tedy Korsakov ve stopách svého bratra a tak v roce 1856 vstoupil do školy pro námořní kadety v Petrohradě, kde jeho bratr, který byl mimochodem o celých dvaadvacet let starší než on, se měl krátce po Korsakovém odchodu v roce 1862 stát ředitelem.

Jeho studentské povinnosti mu však poskytovaly dostatek času věnovat se hudbě, chodit na hodiny hry na klavír a mimo jiné navštěvovat i nejrůznější opery a orchestrální koncerty, k nimž patřily hlavně Beethovenovy symfonie a hudba jeho krajana Glinky, hudba, která ho fascinovala svým charakterem a brilantním zvukem orchestru. Když bylo Korsakovovi osmnáct let, v posledním roce školy, ho jeho učitel na klavír seznámil s třemi, už v té době známými skladateli: s Balakirevem, Kjujem a s Musorgským. Balakirev viděl v Korsakovovi velkého skladatele a když mu Korsakov ukázal svůj první pokus o operu, začal na něj naléhat, aby ji dokončil. Do roku 1862 vznikly pod Glinkovým vedením dvě a půl věty.

Vrcholná léta[editovat | editovat zdroj]

Rimskij-Korsakov roku 1890

Přitažlivost hudby byla nyní pro Korsakova tak silná, že chtěl opustit námořní kariéru, ale rodina mu to nedovolila, a tak více než dva roky cestoval po moři a navštívil města včetně New Yorku, Rio de Janeira a Londýna, kde v Covent Garden navštěvoval operní představení, a dokončil pomalou větu své symfonie. Po návratu do Ruska jako (jeho vlastními slovy) „diletanský důstojník občas provozující nebo poslouchající hudbu“, znovu se setkal a obnovil přátelství s Balakirevem a nakonec v říjnu 1865 dokončil svou symfonii a poté ji sám řídil na Nový rok.

Obraz od Repina z roku 1893

Po zbytek desetiletí spojoval Korsakov své námořnické povinnosti na souši s působením hudebníka, autora několika nových skladeb včetně programové druhé symfonie s podtitulem Antar. V červenci 1871 se mu podařilo, ač byl stále námořním poručníkem bez formálního vzdělání v kompozici, učit na petrohradské konzervatoři, kde se musel učit potají, aby byl alespoň o krok před svými studenty.

V červenci 1872 se Korsakov oženil s Naděždou Purgoldovou, která byla nejen krásná, ale i vynikající sopranistka. Ta pak nadále svého manžela v hudební kariéře stále podporovala. Opustit námořní kariéru se mu podařilo až v květnu roku 1873, když pro něj ministr pro námořní dopravu, jeho přítel, vytvořil dobře placené místo námořního inspektora, které zastával v letech 1873-1884. V pozdější době se začal Korsakov zdokonalovat a získal si i určité jméno. Komponoval hudbu v několika žánrech, ale především psal opery a symfonickou hudbu. Své znalosti a energii obětavě věnoval hudbě svých přátel, mezi které patří mimo jiné i Musorgský, který po své smrti v roce 1881 zanechal svou hudbu ve značném nepořádku. Korsakov ji připravil k uvedení a uveřejnění. Dále do této skupiny patří také Borodin s dílem „Kníže Igor“, které bývá v Korsakově verzi uváděno dodnes.

Pozdní léta a osobní život[editovat | editovat zdroj]

Ke konci svého života, kdy trpěl angínou pectoris, na kterou i zemřel, vytvořil taková dokonalá díla, jako je Šeherezáda nebo opera Zlatý kohoutek. Mezi jeho žáky patřily například osobnosti jako Glazunov nebo Stravinskij, který si svého učitele velmi vážili. Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov zemřel v Ljubensku v roce 1908 a byl pohřben na Ljubenském hřbitově v Petrohradě. Korsakov zanechal velké dědictví, z kterého žila jeho vdova Naděžda až do konce svého života.

Korsakov měl s Naděždou Purgoldovou celkem sedm dětí.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Přehled děl[editovat | editovat zdroj]

Opery[editovat | editovat zdroj]

  • Pskoviťanka (Car Ivan Hrozný)
  • Májová noc
  • Sněhurka (Jarní pohádka)
  • Mlada (opera-balet)
  • Noc před Vánocemi
  • Sadko
  • Mozart a Salieri
  • Věra Šeloga
  • Nesmrtelný Kaščej
  • Carská nevěsta
  • Pohádka o caru Saltánovi
  • Servilia
  • Pan vojvoda
  • Kaščej Nesmrtelný (Pohádka jeseně)
  • Pověst o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii
  • Zlatý kohoutek

Symfonická hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č.1
  • Symfonie č.2 (Antar)
  • Symfonie č.3
  • suita Šeherezáda

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní koncert v C-moll
  • Klavírní trio v C-moll
  • Klavírní quintet v B

Synestezie podle Rimského-Korsakova[editovat | editovat zdroj]

Nikolaj Rimskij-Korsakov vnímal barvy v souvztažnosti k jednotlivým tónům, resp. notám následujícím způsobem:

Nota Barva
C bílá
D žlutá
E safírová modř
F zelená
G zlatá
A růžová
H tmavě modrošedá

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

=== ZdrojeV tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikolai Rimsky-Korsakov na anglické Wikipedii. ===

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]