Synestezie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Synestezie (z řeckého syn- = spojení a aesthesis = cítění, vjem) je sdružení vjemů dvou nebo více tělesných smyslů. Jde o způsob vnímání, kdy původní vjem jednoho smyslu vyvolá vjem smyslu jiného, resp. je k původnímu přiřazen. Může jít i o sdružení různých vjemů, které by patřily stejnému smyslu, avšak vyvolaný vjem je pouze „cítěn“. V obou těchto případech může být první či vyvolávající z vjemů viděn, slyšen, apod. nikoli fakticky, ale jen mentálně, tedy osoba si jej představuje ve své mysli.

Formy[editovat | editovat zdroj]

Synestezie má mnoho podob a neexistuje kombinační strop pro její možnosti. K nejznámějším patří tato spojení:

  • grafický symbol (např. písmeno nebo číslo) → barva

Jakkoli oba vjemy patří jednomu, tedy zrakovému smyslu, vyvolaný vjem barvy je pouze „cítěn“. I první z nich může být ovšem pouze „myšlen“ (jak výše popsáno), nikoli skutečně okem zaznamenán.

  • hudba, zvuk → barva

Spojení akustického a optického vjemu se nazývá synopsie. Vybaví-li se vnímateli při poslechu hudby nebo zvuku vizuální vjem, jedná se o fotisma, opačný případ se nazývá fonisma. Fotismata jako první popsal ruský skladatel Nikolaj Rimskij-Korsakov, který přiřazoval barvy jednotlivým tónům (např. tón C = bílá, D = žlutá barva, atd. - viz autorova stránka). Francouzský skladatel Olivier Messiaen, který měl barvy spojené s tóninami i s hudebním výrazem, říkal s oblibou interpretům v orchestru např: „Hrajte to víc zeleně“. Podobným způsobem mohou působit i vjemy nehudebních zvuků. Existují také zajímavé analogie v pojmovém označování (např. vysoký - nízký tón).

  • personifikace

V tomto případě mohou být čísla, dny, měsíce či písmena asociovány s určitými osobami, tedy personifikovány.

  • slovo → grafický vjem

Zde určité slovo vyvolá nejčastěji představu geometrického obrazce či jiného útvaru.

  • slovo → chuťový vjem

Individuálně specifická slova mohou být spojena s pocitem určité chuti v ústech. Tato forma synestezie je řídká.

  • zrakový vjem → hmatový vjem

Pocit dotyku nebo ohmatávání viděného objektu, nebo celého zorného pole najednou.

Příklad[editovat | editovat zdroj]

Rimbaud Jean-Nicolas Arthur (20.10.1854 - 10.11.1891)

Samohlásky (Sezóna v pekle) – přeložil Vítězslav Nezval

 A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek,
 já jednou vypovím váš různý vznik a druh.
 A, černý korzet, plný rudých much,
 jež bzučí kolem páchnoucích a krutých pasek,

 zátoka stínů, E, běl stanů, čirý vzduch,
 šíp ker a bílých králů, chvění vrásek;
 I, purpur, krev a smích, jenž tryská ze rtů krásek,
 ve hněvu, či kajícný a bludný kruh.

 U, božská vibrace, U, zeleň moří
 s vesly,
 mír pastvin s dobytkem, mír vrásek, které kreslí
 prst alchymie čelům vševědů;

 O, zvučná polnice, klid vesmírného vřídla,
 jímž poletují planety a archandělská křídla.
 - O, modrý paprsek jejího pohledu.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

U někoho se synestezie objevuje po celý život, někdo pozná tuto zkušenost jen po přechodnou dobu, u někoho nefunguje vůbec. Synestezie se podle epidemiologických studií projevuje asi šestkrát častěji u žen, takže úvaha o vazbě na chromozom X měla smysl. Současné genetické výzkumy to potvrzují, a dokonce se vyskytují úvahy, že pokud by se objevil gen pro synestezii u plodů mužského pohlaví, mohl by být spojen s dalšími poruchami, které vedou k jeho časnému odumření a potratu. Nejvíce stop míří k chromozomu 16, přičemž genotyp se nemusí vždy „prosadit“, jak ukazují studie na jednovaječných dvojčatech. Vyskytuje se hojně u dětí a ustupuje v procesu ontogeneze. Synestezie jsou hojnější u přírodních národů, vyskytují se častěji u umělců než u jiných skupin lidí a jsou příznačné také pro některé psychopatologické fenomény (např. u schizofreniků). Schopnost vnímání tohoto typu má také částečně genetický podklad. Synestezie je potvrzený jev, ale způsob tohoto vnímání je ryze individuální, proto teorie, určující přesné přiřazení kvality vjemů nelze považovat za zcela relevantní.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Fantomová končetina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]