Ruské carské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jack ruského válečného námořnictva
Vlajka ruského carského námořnictva

Ruské carské námořnictvo bylo válečné námořnictvo Ruského impéria.

Války s Osmanskou říší[editovat | editovat zdroj]

Byly většinou úspěšné, většina ruských carů chtěla ovládnout Bospor a dorazit slabou osmanskou říši. Prakticky celá Evropa se spolčila proti Osmanům. Osmanské námořnictvo bylo zničeno v bitvě u Navarina, ale Velká Británie nechtěla, aby Rusové ovládli Bospor a tak Osmanská říše přežila. Rusové se však nevzdali a znovu začaly války, jež vyvrcholily Krymskou válkou, kde se ostatní velmoci zastaly Osmanské říše. 9. září padl Sevastopol a 30. března Rusko kapitulovalo. Velká Británie se snažila obnovit Osmanské námořnictvo, ale roku 1877 vypukla nová válka. Válka skončila jasným ruským vítězstvím, potopeny byly dvě Osmanské bitevní lodě (Lutfi Dželil a ještě jedna) nakonec jen díky umění generála Osmana Nuri Paši jsou podmínky pro Osmany překvapivě nízké. Od té doby Osmanské námořnictvo jen zastarávalo.

Rusko-japonská válka[editovat | editovat zdroj]

Když Japonci vedli úspěšnou válku s Čínou, Rusové obsadili důležitý přístav Port Arthur a další důležitá území. To vyprovokovalo Japonce k akci, napadli Port Arthur a po ztrátách jej dobyli. Rusové převeleli do Tichomoří Baltské loďstvo. Po dlouhé plavbě, kdy Rusové vyvolali mezinárodní incident (začali střílet na Britské rybáře v domnění, že to jsou Japonci) dorazili do Tichomoří. V bitvě u Cušimy byli Rusové drtivě poraženi. Následkem toho byl uzavřen mír, jenž omezil ruskou moc v Tichomoří a Rusové ztratili Port Arthur, jižní Sachalin a uznali japonské panství nad Koreou.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Rusové na začátku první světové války měli 4 dreadnoughty, 13 predreadnoughtů, 6 obrněných křižníků a 9 křižníků. Hlavní nevýhodou Ruského carského námořnictva bylo to, že velká část loďstva byla zablokována na Černém moři a to, že dreadnoughty se nezúčastňovaly bojů, protože si je ruské velení chtělo ponechat.

Baltské moře[editovat | editovat zdroj]

Dreadnought baltské flotily Poltava v roce 1916.

Roku 1914 Rusové ztratili 1 obrněný křižník, Němci také. Rusové dále ztratili dvě minolovky a dva torpédoborce. Němci dva lehké křižníky, 1 torpédoborec a 1 torpédovku. Roku 1915 se situace nezměnila. Rusové vyhráli bitvu u Östergarnu a Němci ztratili křižník Albatross. Roku 1916 se na Baltu nic závažného nestalo. Roku 1917 došlo k porážce Rusů. Němci se silným svazem napadli Moonsudské ostrovy. V bitvě v Kassarském zálivu byl potopen ruský torpédoborec Grom. Následná bitva v Rižském zálivu vedená hlavními silami skončila potopením ruské řadové lodě Slava. Nakonec byly Moonsudské ostrovy evakuovány.

Černé moře[editovat | editovat zdroj]

Roku 1914 napadli Osmané ruské přístavy. Vyvolalo to válku mezi Dohodou a Osmanskou říší, jež se připojila k Centrálním mocnostem. Poměr na moři se nezměnil. Roku 1915 a 1916 Rusové potopili většinu obchodních plavidel nepřítele. Roku 1917 vypukla v Rusku revoluce, a ta se rozšířila i do Černomořského loďstva.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]