Krajinný ráz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před znehodnocením, tj. činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Je definován rysy a znaky, které tvoří jeho jedinečnost a odlišnost, např. morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačním krytem a osídlením.
Krajinný ráz je souhrnem příznačných znaků, vlastností, jevů a hodnot určité krajiny vytvářejících její celkový charakter. Charakter krajiny vždy utváří dějinné souvislosti v přírodním rámci. Krajina vytváří každé území a podle uspořádání znaků, které ji vytváří, jejich vztahů a měřítka, lze rozlišit mnoho typů krajiny. Za základní typy můžeme považovat krajinu přírodní a krajinu kulturní. Přírodní krajinu utváří především znaky přírodní povahy, civilizační vliv zde není vůbec patrný nebo je výhradně podřízený přírodním podmínkám. Kulturní krajina je naopak vytvářena činností člověka.
Krajinný typ se od jiného liší svou geografickou polohou, přírodními podmínkami a přítomností specifických znaků lidské civilizace. Zatímco typy přírodní krajiny utváří konkrétní přírodní podmínky spjaté s danou částí zemského povrchu s charakteristickým reliéfem a souborem funkčně propojených ekosystémů, kulturní krajina je utvářena činností člověka odehrávající se v historickém kontextu, jenž je povětšinou datován k období kolonizace daného územního prostoru.
Krajina převážné části Evropy je po staletí utvářena člověkem a je tedy převážně krajinou kulturní. Podle převažujícího způsobu využití krajiny, uspořádání ploch a plošek, způsobu a struktury osídlení lze kulturní krajiny dělit na typy kulturní krajiny. Každý z těchto typů tvoří specifický ráz krajiny (charakter). Ráz krajiny patří k důležitým hodnotám spoluvytvářejícím identitu národa. Ochrana krajinného rázu spočívá v ochraně pozitivních znaků určité charakteristiky a v eliminaci negativního projevu znaků, které jsou obecně vnímány jako nepřijatelné a rušivé. Za tímto účelem se provádí hodnocení, jehož cílem je:
- posouzení vlivu záměru nebo stavby na krajinný ráz
- nebo vyhodnocení pozitivních znaků a hodnot krajinného rázu určitého území za účelem návrhu jejich ochrany.
Materiál hodnocení pak slouží orgánům státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny k rozhodování.
[editovat] Zdroje
- Bukáček R., Matějka P. a kol. 1997: Metodika hodnocení krajinného rázu, SCHKO ČR 1997
- Bukáček R. 2007: Krajinný ráz, www.studiobm.cz
- Cílek V. 2002: Krajiny vnitřní a vnější, Agora Praha
- Culek M (ed.) 1996: Biogeografické členění ČR, Enigma Praha
- Demek J. (ed.) 1987: Zeměpisný lexikon ČSR, Academia Praha
- Löw J., Míchal I. 2003: Krajinný ráz, Lesnická práce
- Vorel I., Bukáček R., Matějka P., Culek M., Sklenička P. 2004: Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, ČVUT Praha.
- Klika, Jaromír,1946, Chráníte naši přírodu?, Česká grafická unie a.s., Praha
