Chvojník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Chvojník

Chvojník zelený (Ephedra viridis)
Chvojník zelený (Ephedra viridis)
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: nahosemenné (Gymnospermae)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: liánovcotvaré (Gnetales)
Čeleď: chvojníkovité (Ephedraceae)
Rod: chvojník (Ephedra)
L., 1754
"Rozkvetlý" chvojník křehký (Ephedra fragilis)
Plody chvojníku dahurského (Ephedra dahurica)

Chvojník (Ephedra) je rod z monotypické čeledi chvojníkovitých (Ephedraceae) náležející do řádu liánovcotvarých.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

První hmatatelné stopy (nálezy pylu) po zástupcích tohoto rodu se datují do geologických období aptianu a albianu na rozhraní spodní a svrchní křídy (asi před 127 až 110 mil. let př. n. l.), pocházejí z nalezišť v Evropě a Číně. V období oligocénu se chvojníky ze Starého světa rozšířily do Severní a v miocénu do Jižní Ameriky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Chvojníky se během dlouhého vývoje přizpůsobily životu v aridních oblastech, vyžadují suché a teplé klima a upřednostňují půdu suchou, kamenitou, písčitou nebo štěrkovitou, za nejpravděpodobnější místa jejich původu se považují oblasti východní Asie a Čína. Nyní rostou v Severní Americe v širokých hraničních oblastech mezi USA a Mexikem; v Jižní Americe téměř v celé délce pohoří And, hlavně na jejich západní straně a v Argentinských pampách; v Evropě vyjma západu Pyrenejského poloostrova na celém jihu (vzácně i na jižním Slovensku); v Africe na Kanárských ostrovech, v pobřežních oblastech okolo Středozemního a Rudého moře; v Asii od Arabského poloostrova přes Malou a Střední Asii a Blízký východ až do střední Číny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to metlovité nebo prutovité bohatě rozvětvené keře připomínající přesličku, výjimečně i popínavé. Listy jsou malé, redukované, šupinovité, vstřícné nebo přeslenité, vyrůstající v nodech článkovaných větví. Listy někdy zanikají a jejich funkci přebírají zelené fotosyntetizující stonky. Květy jsou vždy jednopohlavné, rostliny až na výjimky dvoudomé.

"Květy" vyrůstají v šišticích na brachyblastech. Jsou na bázi podepřeny dvěma listenci. Samčí, vyrůstající samostatně nebo ve dvojicích, mají jedinou "tyčinku", která je někdy rozvětvená a nese až 8 výtrusnic. Samičí obsahují vajíčko s jedním obalem, (integumentem) který je trubkovitě protažen a připomíná čnělku krytosemenných rostlin. Při uvolňování pylu se na jeho konci vytváří polinační kapka usnadňující pronikání pylu do vajíčka.

Samčí gametofyt má 5 až 6 buněk, samičí je mnohobuněčný a vyvíjejí se zde zárodečníky. Oplození probíhá záhy po opylení, které je převážně větrosnubné, vzácněji hmyzosnubné. U chvojníků je naznačeno dvojité oplození, protože jedna spermatida (zárodek spermie) splývá s vaječnou buňkou a druhá často s břišní kanálkovou buňkou. Další vývoj útvaru vzniklého z druhé spermatidy a kanálkové buňky však nebyl zaznamenán. Plod je nepravá, načervenalá, semenná peckovice nebo semenná bobule, kterými se v přírodě nejčastěji množí.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rostliny chvojníků obsahují řadu alkaloidů, z nichž nejznámější je efedrin, který je využíván ve zdravotnictví, ale také zneužíván pro výrobu drog, např. pervitinu. Dnes je v lékařství používaný efedrin vyráběn synteticky, např. ve VÚAB Pharma a.s. v Roztokách u Prahy. Přírodní drogy se používá pouze v homeopatii a v lidovém léčitelství, kde jsou rostliny užívány jako lék na astma, nemoci dýchací soustavy, alergie, jako diuretika a stimulanty.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Ve starších taxonomických systémech byla čeleď s rodem chvojník zatříděna do řádu chvojníkotvaré a ten do oddělení liánovce. Prosazením modernějšího taxonomického systému APG III, založeném na kladistickém, monofyletickém pojetí, je čeleď přeřazena do nově seskupeného řádu liánovcotvaré.[1]

Chvojník, který je jediným rodem čeledě chvojníkovité, se štěpí do 65 druhů.

Výběr z nejznámějších chvojníků:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. botany.cz
  2. florius.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]