Střední období mínojské kultury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Za tzv. střední období mínojské kultury je považována kultura obyvatel ostrova Kréta od počátku 2.tisíciletí př.Kr. do roku 1750 př.Kr.

Období paláců[editovat | editovat zdroj]

V tomto období se začaly budovat první paláce, a to při severním pobřeží v Knóssu a v Mallii a na jihu ve Faistu. Palác sloužil nejen jako sídlo vládce a jeho administrativy, ale byl také centrem hospodářským. Řídily se odtud obchodní styky. Zásoby zemědělských plodin a z nich vyrobených produktů, především vína, olivových olejů a obilí, byly uskladňovány ve skladištích paláce. Veškerá řemeslná výroba byla centralizována do paláce a jeho blízkého okolí. V období střední mínojské kultury se paláce nacházely i na Předním východě. Ty krétské se od nich odlišují tím, že neměly žádné opevnění.

Evidence[editovat | editovat zdroj]

Veškeré palácové hospodaření bylo řádně evidováno obrázkovým (piktografickým) písmem, které se na Krétě začíná objevovat již na počátku 3. tisíciletí př. n. l. a používáno bylo až do poloviny 17. století př. n. l. Můžeme se s ním setkat na pečetidlech, hliněných tabulkách a střepech. Písemných památek je však nedostatečné množství, tudíž se nepodařilo písmo rozluštit.

Lineární písmo A[editovat | editovat zdroj]

Patrně od roku 1900 pr.Kr. začali písaři písmo zjednodušovat. Nový typ je označován za lineární písmo A. To mělo slabičný charakter. Vzhledem k nedostatku písemných památek se podařilo rozluštit pouze několik znaků.

Katastrofa[editovat | editovat zdroj]

Okolo roku 1750 př.Kr. došlo na ostrově k neznámé katastrofě, nejčastěji považované za zemětřesení, která paláce zničila. Brzy poté došlo k jejich opravám, přebudováním a rozšířením. Rok 1750 př.Kr. je často považován za konec středního období mínojské kultury.

Palác v Knóssu[editovat | editovat zdroj]

Palác v Knóssu, jakožto největší mínojský palác, byl ohromným komplexem sestávajícím z mnoha budov. Na ploše 20 000 čtverečních metrů zde žilo přes 30 000 lidí. Knóssos se stal centrem mínojské civilizace, střediskem obchodu, náboženství a politiky. Uvnitř se nacházelo několik královských apartmá, každé opatřené svou vlastní koupelnou. Celý palác měl funkční kanalizační a vodovodní systém tvořený hliněnými trubkami. Zdi paláce zdobily fresky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. SVĚT POZNÁNÍ- nakladatelství Marshall Cavendish
  2. Dějiny Řecka- nakladatelství Lidové noviny
  3. 8000 zajímavostí- nakladatelství FRAGMENT