Alexandrijská křížová výprava
Alexandrijská křížová výprava byla námořní[1] kampaň proti Egyptu vypravená v roce 1365[2] kyperským králem Petrem I.
Obsah |
[editovat] Historie
Petr I. strávil tři roky cestováním Evropou a shromažďováním vojska a finančních prostředků pro křížovou výpravu. Ještě než se Petr I. vrátil na Kypr, tak byl informován, že Egypťané připravují útok proti jeho Kyperskému království. Petr nehodlal čekat, až Egypťané zaútočí a rozhodl se zaútočit proti muslimům jako první a svůj útok naplánoval proti Egyptu. Z Benátek, kde se zrovna nacházel, Petr I. poslal na Kypr rozkazy, aby se jeho flotila a vojsko shromáždilo na Rhodu. Řád Špitálníků svatého Jana, který ostrov ovládal se rozhodl výpravy účastnit a bojovat po boku kyperského krále.
Petr I. nakonec dal dohromady flotilu 165 lodí. Na Rhodu se pak Petr I. stal velitelem křižáckých expedičních sil. V říjnu 1365 král vyplul vstříc Alexandrii. Okolo 9. října přistál v Egyptě. Vojsko Petra I. porazilo alexandrijské obránce a získalo průchod do města, po kterém bylo podrobené město vítězům vydáno v plen. To stačili udělat před tím, než odpluli pryč, protože mamlúcká pomocná armáda dorazila zřejmě 12. října[2].
Petr I. pochopil, že Alexandrii dlouho neudrží, jednak také proto, že to bylo příliš daleko od jeho základny na Kypru. Poté, co Alexandrii vládnul jen několik málo dnů, plných loupení a drancování odplul i se zbylým vojskem zpět na Kypr, kde nebyl už tři roky.
[editovat] Interpretace křížové výpravy
Jo van Steenbergen, cituje Petera Edburyho, který argumentuje, že Alexandrijská křížová výprava měla ryze ekonomické důvody[2]. Petr I. chtěl srazit Alexandrii z prvního místa v námořním obchodu ve východním Středomoří a zároveň doufal, že by kyperský přístav Famagusta mohl převzít obchodní pozici po Alexandrii. Náboženské zájmy, boj proti nevěřícím, v tomto tažení hrály jen podružnou roli. Vylíčení Van Steenbergena soudobého muslimského počínání, jako například Alī al-Maqrīzīovo signalizování, že křižácké síly zčásti uspějí díky lepší klamné taktice. Alexandrijští obránci se zaměstnali bojem v oblasti kolem západního přístavu, zatímco „skutečné vojsko“ včetně jezdectva se vylodilo někde jinde ve městě, patrně někde u pohřebišť, aby je obránci nespatřili. Křižáci tak byli schopni zaútočit po obou stranách fronty a zpanikařit Alexandrijce, kteří se z této porážky už nezotavili[2].
[editovat] Související články
[editovat] Zdroje
V tomto článku je použit překlad textu z článku Alexandrian Crusade na anglické Wikipedii.
