Bitva u Varny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Varny
Konflikt: Osmansko-uherské války
Poloha Varny v Bulharsku
Poloha Varny v Bulharsku
Trvání: 10. listopad 1444
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: poblíž Varny, Bulharsko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Drtivé vítězství Turků
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Znak polského království Koruna polského království
Znak Uherska Uherské království
Znak Země Koruny české Země Koruny české
Znak Chorvatského království Chorvatské království
Znak Valašského knížectví Valašské knížectví
Znak Moldavského knížectví Moldavské knížectví
Znak Litevského velkoknížectví Litevské velkoknížectví
Znak Druhé bulharské říše Bulharští povstalci
Znak papežského státu Papežský stát
Znak Svaté říše římské Svatá říše římská
Znak řádu německých rytířů Řád německých rytířů
Vlajka osmanské říše Osmanská říše
Velitelé
Znak polského království Vladislav III. Varnenčik
Znak Uherska Jan Hunyadi
Znak Uherska Michael Szilágyi
Znak Valašského knížectví Vlad II. Dracula
Znak Valašského knížectví Mircea II.
Znak papežského státu Giuliano Cesarini
Znak Druhé bulharské říše Fružin
Vlajka osmanské říše Murad II.
Síla
30 000 mužů 120 000 mužů
Ztráty
11 000 40 000
{{{poznámky}}}

Bitva u Varny, zvaná též "bitva národů u Varny", nebo také "první bitva národů", se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku. V této bitvě turecká vojska pod vedením sultána Murada II. porazila polská a maďarská vojska pod vedením Vladislava III. a Jana Hunyadiho.

Příčiny bitvy[editovat | editovat zdroj]

Po neúspěšné výpravě proti Bělehradu turecký sultán Murad II. podepsal desetileté příměří s Uherskem. Tento čas využil pro uklidnění stavu v Karmanském emirátu v Anatólii a v září 1444 odstoupil z funkce ve prospěch svého dvanáctiletého syna Mehmeda II.

Navzdory mírové smlouvě Uhersko s Benátkami a papežem Evženem IV. zorganizovali novou křížovou armádu. Jak později na tuto událost Murad II. vzpomínal, poté co se odmítal vydat na výpravu s odůvodněním, že on není sultán, jeho syn mu napsal: „Když jste sultán Vy veďte vaše vojska, když jsem sultán já, přikazuji Vám, abyste vedl moje vojska.“

Armády[editovat | editovat zdroj]

Smíšená křesťanská armáda skládající se především z polské a uherské armády ale i z českých oddílů, papežských rytířů, Bosňanů, Srbů, Chorvatů, Bulharů, Rumunů a Rusínů se střetla s početně větší osmanskou armádou. Uherská armáda byla převážně slabě vyzbrojena a slíbené posily z Valašska a Albánie nepřišly. Benátky slíbily, že budou Turkům blokovat cestu přes Bospor, což nedodržely.

Česká účast[editovat | editovat zdroj]

Bitvy se zúčastnil také český oddíl čítající 400 mužů, vedení hejtmanem Janem Jiskrou z Brandýsa. Byli to bývalí husité, kteří zde bojovali jako žoldáci.

Následky[editovat | editovat zdroj]

30 000 Evropanů bylo rozdrceno 120 000 Turky. Více než polovina spojenecké armády zahynula nebo byla zraněna. Smrt Vladislava III. v bitvě způsobila, že Čechy a Uhersko zůstaly v rukách teprve čtyřletého Ladislava Pohrobka.

Porážka spojeneckých vojsk znamenala pro východní Evropu konec nadějí na vymanění se z nadvlády Osmanské říše.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu