Bitva u Varny

Bitva u Varny
Konflikt: Osmansko-uherské války
Poloha Varny v Bulharsku
Trvání: 10. listopad 1444 Naplánováno: {{{plánováno}}} Cíl: {{{cíl}}} Místo: poblíž Varny, Bulharsko Casus belli: {{{příčina}}} Výsledek: Drtivé vítězství Turků Změny území: {{{Území}}}
Strany
Koruna polského království Uherské království Země Koruny české Chorvatské království Valašské knížectví Moldavské knížectví Litevské velkoknížectví Bulharští povstalci Papežský stát Svatá říše římská Řád německých rytířů	Osmanská říše
Velitelé
Vladislav III. Varnenčik Jan Hunyadi Michael Szilágyi Vlad II. Dracula Mircea II. Giuliano Cesarini Fružin	Murad II.
Síla
30 000 mužů	120 000 mužů
Ztráty
11 000	40 000
{{{poznámky}}}

Bitva u Varny, zvaná též "bitva národů u Varny", nebo také "první bitva národů", se konala 10. listopadu 1444 poblíž Varny ve východním Bulharsku. V této bitvě turecká vojska pod vedením sultána Murada II. porazila polská a maďarská vojska pod vedením Vladislava III. a Jana Hunyadiho.

Příčiny bitvy

Po neúspěšné výpravě proti Bělehradu turecký sultán Murad II. podepsal desetileté příměří s Uherskem. Tento čas využil pro uklidnění stavu v Karmanském emirátu v Anatólii a v září 1444 odstoupil z funkce ve prospěch svého dvanáctiletého syna Mehmeda II.

Navzdory mírové smlouvě Uhersko s Benátkami a papežem Evženem IV. zorganizovali novou křížovou armádu. Jak později na tuto událost Murad II. vzpomínal, poté co se odmítal vydat na výpravu s odůvodněním, že on není sultán, jeho syn mu napsal: „Když jste sultán Vy veďte vaše vojska, když jsem sultán já, přikazuji Vám, abyste vedl moje vojska.“

Armády

Smíšená křesťanská armáda skládající se především z polské a uherské armády ale i z českých oddílů, papežských rytířů, Bosňanů, Srbů, Chorvatů, Bulharů, Rumunů a Rusínů se střetla s početně větší osmanskou armádou. Uherská armáda byla převážně slabě vyzbrojena a slíbené posily z Valašska a Albánie nepřišly. Benátky slíbily, že budou Turkům blokovat cestu přes Bospor, což nedodržely.

Česká účast

Bitvy se zúčastnil také český oddíl čítající 400 mužů, vedení hejtmanem Janem Jiskrou z Brandýsa. Byli to bývalí husité, kteří zde bojovali jako žoldáci.

Následky

30 000 Evropanů bylo rozdrceno 120 000 Turky. Více než polovina spojenecké armády zahynula nebo byla zraněna. Smrt Vladislava III. v bitvě způsobila, že Čechy a Uhersko zůstaly v rukách teprve čtyřletého Ladislava Pohrobka.

Porážka spojeneckých vojsk znamenala pro východní Evropu konec nadějí na vymanění se z nadvlády Osmanské říše.

Externí odkazy

• Bitva u Varny (česky)
• Popis bitvy (česky)
• Poslední křížová výprava (česky)