Jana II. Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johanin náhrobek (Saint-Denis)
Příbuzenstvo
otec Ludvík X. Francouzský
matka Markéta Burgundská
manžel Filip z Évreux
dcera Blanka Navarrská
syn Karel II. Navarrský
dcera Marie Navarrská
dcera Johana - jeptiška
dcera Anežka Navarrská
dcera Johana
syn Filip Navarrský
syn Ludvík

Jana II. Navarrská (fr. Jeanne II de France, 28. ledna 1311 - 6. října 1349) byla navarrskou královnou z dynastie Kapetovců, dcera Ludvíka X. a Markéty Burgundské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Johana a její anděl strážný (Heures de Jeanne de Navarre)

Janin otec Ludvík X. se stal francouzským králem po smrti svého otce Filipa Sličného roku 1314, v době kdy jeho žena Markéta byla již uvězněna za nevěru na hradě Gaillard. Zemřela příhodně na jaře roku 1315 a ze smutného manželství vzešla pouze jedna dcera - Jana, budoucí navarrská královna.

Cesta k navarrskému trůnu[editovat | editovat zdroj]

Ludvík X. se rychle znovu oženil s Klemencií Uherskou a v červnu roku 1316 náhle zemřel v důsledku nachlazení.[1] Mladá královna byla v té době těhotná, regentem království se až do narození Jana I. stal starší bratr mrtvého krále Filip Dlouhý.

Jana dětství trávila na dvoře svého strýce Oda Burgundského. Po babičce Janě měla dědický nárok na hrabství Champagne a Navarru, kde nebylo na rozdíl od Francie dědictví podmíněné mužským pohlavím.[2] V červenci roku 1316 uzavřel regent Filip smlouvu s burgundským vévodou, v níž uznal dědický nárok Jany a případné další dcery Ludvíka X. na uvedená panství. Filip měl být regentem obou až do jejich sňatku. V listopadu se však narodil chlapec. Novorozeně bylo prohlášeno králem, ale vzápětí zemřelo.

Janina pečeť (rok 1336)

Odo Burgundský nadále pokračoval v obhajobě dívčina dědictví a roku 1318 se oženil s Johanou, nejstarší dcerou krále Filipa. Johana měla dostat Champagne, pokud král nebude mít syna.[3]Filip se syna nedočkal, zemřel roku 1322 a na trůn usedl mladší Karel IV. Urychleně se rozvedl se svou cizoložnou ženou Blankou a do své brzké smrti roku 1328 stihl uzavřít dvě další manželství. Ani Karel se následníka nedočkal, ale jeho třetí žena byla opět těhotná.

Regentem se do doby narození Karlova pohrobka stal Filip z Valois, vnuk krále Filipa III. a ženy byly úplně vyloučeny z dědění francouzského trůnu.[4]Po narození děvčete se stal Filip z Valois králem. Kapetovci vymřeli po meči. Dalšími uchazeči byl Eduard III. Anglický, syn Isabely Francouzské a Filip z Évreux[5], Janin manžel. Není zcela jasné, kdy došlo k uzavření sňatku. Jsou uváděny roky 1318[6], 1328 a 1329.[7]

Janino slíbené dědictví bylo až do roku 1328 ve správě synů Filipa IV.[4], což by svědčilo pro sňatek roku 1328. Na jaře tohoto roku byla také Navarra oficiálně předána Filipovi z Évreux jakožto choti princezny Jany. Roku 1329 se mladý pár přestěhoval do Pamplony a 5. března 1329 došlo ke korunovaci. Champagne byla získána až roku 1336 za značnou úplatu francouzskému králi.[8]

Filip Navarrský zemřel roku 1343 při účasti na reconquistě. Šipka jej zasáhla do krku. Jana jej přežila o celých šest let a je pohřbena v Saint-Denis. Na navarrský trůn usedl jejich syn Karel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Francouzští králové. Praha : Argo, 2003. ISBN 80-7203-465-0. S. 225.  
  2. Francouzští králové, str. 226
  3. Francouzští králové, str. 227
  4. a b Francouzští králové, str. 238
  5. TUCHMANOVÁ, Barbara. Zrcadlo vzdálených dějin. Praha : BB art, 2005. ISBN 80-7341-438-4. S. 71.  
  6. fr.wikipedia.org
  7. www.mittelalter-genealogie.de
  8. Francouzští králové, str. 240

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel I.
Znak z doby nástupu Navarrský král
Johana II.
1328 - 1349
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.