Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
| Ludvík XIX. | ||
|---|---|---|
| král francouzský a navarrrský | ||
| Doba vlády | 2. srpna 1830 (20 minut) jako pretendent: 1836 - 1844 |
|
| Úplné jméno | Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême | |
| Tituly | hrabě z Artois vévoda z Angoulême |
|
| Narození | 6. srpen 1775 | |
| Versailles, Paříž | ||
| Úmrtí | 3. červen 1844 (68) | |
| Rakouské císařství | ||
| Pochován | Nova Gorica, Slovinsko | |
| Předchůdce | Karel X. | |
| Nástupce | Jindřich, hrabě z Chambord | |
| Královna | Marie Terezie Bourbonská | |
| Rod | Kapetovci | |
| Dynastie | Bourboni | |
| Otec | Karel X. | |
| Matka | Marie Tereza Savojská | |
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (6. srpen 1775 - 3. červen 1844, celým jménem Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů a poslední francouzský dauphin. 2. srpna 1830 se stal na 20 minut podle následnického práva legitimním francouzským a navarrským králem jako Ludvík XIX. Poté byl v letech 1836 - 1844 pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.
Původ [editovat]
Narodil se 6. srpna 1775 jako nejstarší syn Karla, hraběte z Artois (budoucí král Karel X.) a jeho ženě princezně Marii Tereze Savojské. Poté co se jeho otec stal v roce 1824 králem jako Karel X., stal se Ludvík Antonín následníkem trůnu a získal titul Dauphin (1824-1836). Jako následník trůnu podporoval otcovu politiku a řízení státu.
Ludvík Antonín zůstal po celý život bezdětný.
Vláda [editovat]
Po sesazení a abdikaci krále Karla X. se krátce na 20 minut v roce 1830 stal (alespoň podle následnického práva) králem právě jeho syn Ludvík Antonín jako Ludvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a přibližně po 20 minutách pouze "titulární vlády" abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého 10letého synovce Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit dokonce i nástupnictví mladého hraběte, který se (stal) měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává vůbec poslední francouzský král Ludvík Filip, hrabě Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, Bourbon-Orléans. Poté společně se svým otcem Karlem a synovcem Jindřichem odcestoval do rakouského exilu, kde také zemřel.
Díky své přibližně 20 minutové "vládě" je prozatím panovník, který vládl nejkratší dobu, kterou údajně strávil tím, že poslouchal svou ženu a její prosby, že nemá podepsat abdikaci.
Po nástupu Ludvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem bývalý král Karel X., po jeho smrti se jím stal v roce 1836 jeho syn Ludvík Antonín (Ludvík XIX.). Když v roce 1844 zemřel bezdětný, stal se legitimistickým pretendentem francouzského trůnu jeho synovec Jindřich, hrabě z Chambord.
Související články [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Antoine, Duke of Angoulême na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Ludvík XVII. |
Dauphin z Viennois 1824 – 1830 |
Nástupce: - |