Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík XIX.
král francouzský a navarrrský
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Doba vlády 2. srpna 1830 (20 minut)
jako pretendent:
1836 - 1844
Úplné jméno Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême
Tituly hrabě z Artois
vévoda z Angoulême
Narození 6. srpen 1775
Versailles, Paříž
Úmrtí 3. červen 1844 (68)
Rakouské císařství
Pochován Nova Gorica, Slovinsko
Předchůdce Karel X.
Nástupce Jindřich, hrabě z Chambord
Královna Marie Terezie Bourbonská
Rod Kapetovci
Dynastie Bourboni
Otec Karel X.
Matka Marie Tereza Savojská

Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (6. srpen 1775 - 3. červen 1844, celým jménem Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů a poslední francouzský dauphin. 2. srpna 1830 se stal na 20 minut podle následnického práva legitimním francouzským a navarrským králem jako Ludvík XIX. Poté byl v letech 1836 - 1844 pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 6. srpna 1775 jako nejstarší syn Karla, hraběte z Artois (budoucí král Karel X.) a jeho ženě princezně Marii Tereze Savojské. Poté co se jeho otec stal v roce 1824 králem jako Karel X., stal se Ludvík Antonín následníkem trůnu a získal titul Dauphin (1824-1836). Jako následník trůnu podporoval otcovu politiku a řízení státu.

Ludvík Antonín zůstal po celý život bezdětný.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Po sesazení a abdikaci krále Karla X. se krátce na 20 minut v roce 1830 stal (alespoň podle následnického práva) králem právě jeho syn Ludvík Antonín jako Ludvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a přibližně po 20 minutách pouze "titulární vlády" abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého 10letého synovce Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit dokonce i nástupnictví mladého hraběte, který se (stal) měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává vůbec poslední francouzský král Ludvík Filip, hrabě Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, Bourbon-Orléans. Poté společně se svým otcem Karlem a synovcem Jindřichem odcestoval do rakouského exilu, kde také zemřel.

Díky své přibližně 20 minutové "vládě" je prozatím panovník, který vládl nejkratší dobu, kterou údajně strávil tím, že poslouchal svou ženu a její prosby, že nemá podepsat abdikaci.

Po nástupu Ludvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem bývalý král Karel X., po jeho smrti se jím stal v roce 1836 jeho syn Ludvík Antonín (Ludvík XIX.). Když v roce 1844 zemřel bezdětný, stal se legitimistickým pretendentem francouzského trůnu jeho synovec Jindřich, hrabě z Chambord.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Antoine, Duke of Angoulême na anglické Wikipedii.

Předchůdce:
Ludvík XVII.
Znak z doby nástupu Dauphin z Viennois
18241830
Znak z doby konce vlády Nástupce:
-
Předchůdce:
Karel X.
Znak z doby nástupu král Francie a Navary
Ludvík XIX.
2. srpna 1830 (20 minut)
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich V.
Předchůdce:
Karel X.
Znak z doby nástupu Titulární král Francie a Navarry
legitimistický pretendent
18361844
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jindřich V.