Jindřich, hrabě z Chambord
| Jindřich V. | ||
|---|---|---|
| král francouzský a navarrrský | ||
| Doba vlády | 2. srpen - 9. srpna 1830 jako legitimní pretendent: 1844 - 1883 |
|
| Úplné jméno | Henri Charles Ferdinand Marie Dieudonné d'Artois, duc de Bordeaux | |
| Tituly | hrabě z Chambord vévoda z Bordeaux |
|
| Narození | 29. září 1820 | |
| Paříž | ||
| Úmrtí | 24. srpen 1883 (63) | |
| Rakouské císařství | ||
| Pochován | Nova Gorica, Slovinsko | |
| Předchůdce | de jure Ludvík XIX. de facto Karel X. |
|
| Nástupce | Filip Orléanský, hrabě pařížský (orléanisté) Jan III. Francouzský (legitimisté) |
|
| Královna | Marie Tereza Modenská | |
| Rod | Kapetovci | |
| Dynastie | Bourboni | |
| Otec | Karel Ferdinand, vévoda z Berry | |
| Matka | Marie Karolína Neapolsko-Sicilská | |
Jindřich, hrabě z Chambord (29. září 1820 - 24. srpen 1883, celým jménem Henri Charles Ferdinand Marie Dieudonné d'Artois, duc de Bordeaux) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů. Mezi 2. srpnem a 9. srpnem 1830 byl podle následnického práva legitimním francouzským králem jako Jindřich V. (a navarrským jako Jindřich IV.) Poté byl v letech 1844 - 1883 legitimním pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.
Narodil se 29. září 1820 jako pohrobek prince Karla Ferdinanda, vévody z Berry a jeho ženy princezny Karolíny Neapolsko-Sicilské. Jeho otec (byl druhorozený syn francouzského krále Karla X.) byl zavražděn 14. ledna 1820. Jindřich tak byl po svém strýci druhý v pořadí na trůn.
Obsah |
Vláda [editovat]
Po sesazení a abdikaci krále Karla X. se krátce na 20 minut v roce 1830 stal (alespoň podle následického práva) králem jeho syn jako Ludvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého synovce 10letého Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit nástupnictví mladého hraběte, který se měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává Ludvík Filip, hrabě Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, Bourbon-Orléans vůbec poslední francouzský král.
Po nástupu Ludvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem o trůn Jindřichův děd, bývalý král Karel X., po jeho smrti se jím stal jeho syn Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (Ludvík XIX.). Když ten v roce 1844 zemřel, stal se legitimním pretendentem francouzského trůnu Jindřich, hrabě z Chambord.
Opětovná naděje na trůn [editovat]
Když bylo v roce 1870 poraženo Druhé Francouzské císařství v prusko-francouzské válce, získali monarchisté většinu v Národním shromáždění. Orléanisté podporovali nárok legitimního hraběte de Chambord na trůn, s nadějí že po jeho smrti by měl být dalším králem vévoda Filip Orléanský, hrabě pařížský. Jindřich tak byl jak pretendentem legitimnistů tak orléanistů a obnovení monarchie ve Francii se zdálo být velmi reálné. Ten ale korunu chtěl přijmout pouze pod podmínkou, že se Francie vzdá své revoluční trikolóry a jako vlajku přijme původní královskou vlajku s liliemi. Poté pod podmínkou kompromisu, že by původní vlajka byla královskou standartou a trikolora by byla státní vlajkou, ale i tento návrh byl zamítnut.
Legitimisté a orléanisté-unionisté [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článcích legitimisté, orléanisté a unionisté.
Po Jindřichově smrti v roce 1883, jelikož s ním vymřela původní starší linie Bourbonů, vyvstali nyní již oprávněné dohady o to, kdo má nárok na trůn. Stále trval spor mezi legitimisty a orléanisty. K orléanistům se ale přidala dosavadní část legitimistů, kteří si díky tomu říkají unionisté.
Související články [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry, Count of Chambord na anglické Wikipedii.
| Předchůdce: Ludvík XIX. |
Francouzský král Jindřich V. 2. – 9. srpna 1830 |
Nástupce: Ludvík Filip |
| Předchůdce: Ludvík XIX. |
(Dolno) Navarrský král Jindřich IV. 2. – 9. srpna 1830 |
Nástupce: - |