Clunyjská reforma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Clunyjská reforma je snaha o obrození katolické církve a vymanění se z moci feudality. Tato reforma vycházela z clunyjského kláštera řízeného benediktinskou řeholí, který byl založen na začátku 10. století a díky svému zakladateli byl podřízen přímo papeži. Toto hnutí se z Francie postupně šířilo dál do Evropy, například do Svaté říše římské. Hnutí se zaměřovalo na řeholní život a o něco později se z papežské iniciativy začala šířit gregoriánská reforma, která se snažila osamostatnit církev v dalších směrech. Mezi podstatné projevy gregoriánské reformy patřil boji o investituru v 11. a 12. století. Spor byl vyřešen roku 1122 uzavřením tzv. wormského konkordátu mezi císařem Jindřichem V. a papežem Kalixtem II.
[editovat] Základní body hnutí
- podpora celibátu a zpřísnění způsobu života ve všech klášterech
- církev podřízena pouze papeži
- samostatnost klášterů
[editovat] Literatura
- FRANZEN, August. Malé církevní dějiny. Praha: Zvon, 1995. ISBN 80-7113-119-9.