Adolf Lucemburský

Adolf I.
velkovédoda lucemburský vévoda nasavský (do 1866)
velkovédoda Adolf Lucemburský
Doba vlády	1890–1905 (Lucembursko) 1839 - 1866 (Nasavsko)
Úplné jméno	Adolph Wilhelm Carl August Friedrich von Nassau von Luxemburg
Tituly	Královská výsost (od 1890) Výsost (od 1839)
Narození	24. červenec 1817
	zámek Biebrich, Wiesbaden
Úmrtí	17. listopad 1905
	zámek Hohenburg, Lucembursko
Předchůdce	Vilém III. (Lucembursko) Vilém Nasavský (Nasavsko)
Nástupce	Vilém IV. Lucemburský
Manželky	Alžběta Michajlovna Romanovna
	Adelheida Marie von Anhalt-Dessau
Potomci	Vilém IV. Lucemburský Hilda Nasavská
Dynastie	Nasavští (Nasavsko-Weilburská)
Otec	Vilém Nasavský
Matka	Luisa von Sachsen-Hildburghausen

Adolf I. Lucemburský (lucembursky Adolph Wilhelm Carl August Friedrich von Nassau 24. červenec 1817, zámek Berg – 17. listopad 1905) byl lucemburský velkovévoda v letech 1890-1905 a (poslední) nasavský vévoda v letech 1839-1866. Byl prvním lucemburským velkovévodou z dynastie Nassau-Weilburg.

Rodina

Adolf byl synem předchozího nasavského vévody Viléma Nasavského a jeho ženy Luisy von Sachsen-Hildburghausen.

Jeho nevlastní sestra Žofie Nassavská si v roce 1857 vzala za manžela švédského krále Oskara II.

Adolf se v roce 1844 oženil s ruskou velkokněžnou Alžbětu Michailovnu Romanovnu, ta však o rok později zemřela při porodu dcery, která nepřežila rovněž.

Vévoda Adolf se v roce 1851 podruhé oženil s Adelheidou Marií von Anhalt-Dessau, která mu porodila 5 dětí, z nichž pouze dvě, Vilém a Hilda se dočkali jeho nástupu na lucemburský trůn.

• Vilém IV. Lucemburský - (1852–1912), následník, pozdější lucemburský velkovévoda
• Fridrich Pavel Vilém Nasavský (1854 – 1855)
• Marie Bathildis Nasavský (14. listopad 1857 – 28. prosinec 1857)
• František Josef Vilém Nasavský (1859 – 1875)
• Hilda Nasavská - (1864–1952), provdaná bádenská velkovévodkyně

Adolfova neteř Emma Waldeck-Pyrmont se v roce 1879 provdala za jeho příbuzného, nizozemského krále Viléma III.

Vláda

v Nasavsku

Nasavské vévodství bylo vytvořeno v roce 1806. Při pádu ze schodů náhle zemřel 9. ledna 1816 vévoda Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský a Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém Nassavsko-Weilburský. Po Vilémově smrti v roce 1839 zdědil vévodství právě jeho nejstarší syn Adolf Nasavsko-Weilburský.

Vévoda Adolf však v roce 1866 během prusko-rakouské války podporoval Rakouského císařství, které bylo poraženo a Nasavsko jako jeho spojenec byl oobsazeno a anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se stalo součástí Pruska resp. pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku (titul mu zůstal), kde vládnul od počátků jeho rod Nasavských.

v Lucembursku

Vévoda Adolf ale nezůstal s prázdnou. Když v roce 1890 zemřel jeho příbuzný nizozemský král a lucemburský velkovévoda Vilém III., nastoupila v Nizozemsku na trůn jeho jediná dcera Vilemína. Lucemburská ústava a rodinný pakt Nassavské dynastie však nepřipouštěl převzetí vlády v Lucembursku ženám, pokud žili další mužští členové rodu schopní vlády (podle salického práva, přesněji polo-salického práva). Proto se v roce 1890, v rámci ústavy, dynastické dohody a také přičiněním vládnoucích kruhů (s vidinou obohacení), stal lucemburským vévodou Adolf, bývalý nasavský vévoda a synovec krále Viléma III. Velkovévoda Adolf vládl Lucembursku až do své smrti roku 1905. Jeho potomci vládnou Lucembursku dodnes.

Po jeho smrti 17. listopadu 1905 se stal velkovévodou lucemburským a titulárním vévodou nasavským jeho syn Vilém IV.

Související články

• Lucemburské velkovévodství
• Nasavské vévodství
• Dějiny Lucemburska
• Dynastie Nasavských
  • Dynastie Nasavsko-Weilburská
• Následnictví lucemburského trůnu

Externí odkazy

• (anglicky) Dynastie Nasavských, lucemburští velkovévodové - gothajský almanach (online)

Předchůdce: Vilém III. Lucemburský

Lucemburský velkovévoda 1890–1905

Nástupce: Vilém IV. Lucemburský

Předchůdce: Vilém Nasavský

Nasavský vévoda 1839–1866

Nástupce: -