Módní fotografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pierre Louis Pierson: Hraběnka Virginia Oldoini, asi 1863-66

Módní fotografie (fotografie módy) je fotografický žánr, který zobrazuje oděvy a jiné módní výrobky. Fotografie módy je nejčastěji určena pro reklamu nebo módní časopisy, jako jsou například Vogue, Vanity Fair nebo Allure. Tento žánr si časem vydobyl svůj vlastní estetický styl, v níž je móda a odívání posíleno vhodným příběhem a exotikou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fotografie byla vynalezena okolo roku 1830, ale princip daguerrotypie neumožňoval masivní tisk snímků.[1] Roku 1856 vydal Adolphe Braun knihu, která obsahovala 288 fotografií Virginie Oldoiniové, hraběnky Castiglione, toskánské šlechtičny ze soudního dvoru Napoleona III. Fotografie ji zobrazovaly v jejích oficiálních soudních šatech, které se považují za první fotografovaný módní model.[2]

K zakladatelům tohoto oboru patří George Hoyningen-Huene, Martin Munkácsi a Edward Steichen. Své příjmy z módní fotografie si zajistil také Man Ray. Edward Steichen stylizoval své modely do postav art deco a Hoyningen-Huene stylizoval ženy do póz klasicistních soch. Huene, povzbuzen surrealismem a dadaismem, se pokoušel odosobnit všední věci a své modely zobrazoval jako bohy, ideální, perfektní bytosti. Martin Munkácsi fotografiemi pro časopis Harper´s Bazaar osvobodil módní fotografii z fotoateliéru. Fotografoval na ulici, dával svým modelům dynamické pózy plné energie a dynamiky podle stylu městského života třicátých let. Ve dvacátých a třicátých letech fotografoval slavné hollywoodské hvězdy Američan Clarence Sinclair Bull. V tomto období se však lídrem na poli módních fotografií stalo Německo a Evropské země vůbec. Fotografové jako byli Edward Steichen, George Hoyningen-Huene, Horst P. Horst nebo Cecil Beaton dodali tomuto žánru skvělou uměleckou formu.

Jednou z nejdůležitějších módních fotografek byla Lee Millerová. Odešla roku 1929 do Francie studovat umění a ve svém ateliéru v Paříži a pak v New Yorku fotografovala snímky v surrealistickém stylu.[3]

Průkopníkem exteriérové fotografie za přirozeného světla byla Toni Frissellová.[4]

1945 - současnost[editovat | editovat zdroj]

Toni Frissellová: modelka na Victoria Station v Londýně, publikováno v Harper's Bazaar 1951, fotografie módy, americká Kongresová knihovna
Současná módní fotografie. Autor: Rebecca Cotton, Londýn

Po smrti Richarda Avedona, Helmuta Newtona a Herba Rittse, jsou dnes nejznámějšími módními fotografy Mario Testino, Steven Meisel a Patrick Demarchelier.

USA[editovat | editovat zdroj]

  • Toni Frissellová (1907–1988) je známá svými módními fotografiemi, snímky z druhé světové války a portréty slavných Američanů a Evropanů, dětí a žen ze všech oblastí života. Byla průkopníkem exteriérové fotografie za přirozeného světla.[4]
  • Kike San Martín (* 1969 Argentina) je americko-argentinský fotograf celebrit působící od roku 1995 v Miami na Floridě, kde žije od roku 1995.
  • Adrien Broom (* 1980) produkuje výtvarné snímky s tématem dětské fantazie, kde hlavní roli hrají mladé ženy v dobových kostýmech.

Evropa[editovat | editovat zdroj]

Spojené království
Francie
Německo
  • Willy Maywald (1907–1985) pracoval převážně v Paříži, fotografoval módu pro Christiana Diora a portrétoval mnoho známých umělců. Pracoval mimo jiné pro tyto módní tvůrce: Christian Dior a Pierre Balmain, Jacques Fath a Jeanne Paquin. Jeho fotografie byly považovány za „diskrétní eleganci“[8], část jich vznikla v přepychových interiérech a před drahými luxusními auty, část pod širým nebem, na ulicích a v kavárnách Paříže nebo před výlohou antikvariátu. Jeho umění, někdy představující bizarní protiklad pozadí a stylizovaných modelů, se řadí k umění nového realismu (Nouveau Réalisme). Jeho snímky byly zveřejňovány v časopisech jako Vogue a Harper’s Bazaar.
  • Herbert Tobias (1924–1982) se jako módní fotograf proslavil v padesátých letech. Zvlášť umělecky cenné jsou jeho portréty, ruské snímky z druhé světové války a jeho fotografie mužů s homosexuální tematikou. V roce 1948 se seznámil s civilním zaměstnancem americké armády a zamiloval se do něj. Odešli spolu do Paříže. Ve francouzském hlavním městě potkal Tobias známého německého fotografa Willyho Maywalda, pro kterého pracoval jako retušér, a ten mu poskytl první kontakty do světa módy. Roku 1953 vyšly první Tobiasovy práce v časopisu Vogue. Ve stejném roce vystoupil proti razii v pařížské homosexuální scéně, byl vykázán z Francie a vrátil se do Heidelbergu. Od října 1953 vycházely jeho snímky v německých časopisech a o měsíc později vyhrál mezi 18000 účastníky první místo v soutěži o titulní snímek Frankfurter Illustrierten Zeitung. Přestěhoval se do Berlína a tam se také konala v listopadu 1954 jeho první samostatná výstava. Díky zveřejňování svých snímků v mnoha renomovaných časopisech se stal od roku 1956 známým v německé módní branži. Jeho kontakty do světa módy a filmu vedly v dalších letech ke vzniku mnoha portrétů, např. Hildegard Knef, Zarah Leander, Valeska Gert, Amanda Lear, Klaus Kinski, Tatjana Gsovsky, Jean-Pierre Ponnelle, Andreas Baader. Od roku 1960 se stále obtížněji podřizoval disciplíně módního světa, a proto vznikalo stále méně prací.
  • Iris Brosch (*1964) se ve svých fotografiích žen se soustředí na jejich ženství a sílu. Ženy jsou její hrdinky. Chce se zaměřit na duše a intelekt žen.[9] Ženy zobrazuje v jejich "pevné dokonalosti".[10]
Ostatní

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

České země[editovat | editovat zdroj]

Dita Pepe v rozhovoru v roce 2005 uvedla, že „v Česku je módní fotografie v plenkách, originální díla začínají vznikat až v posledních letech. Skutečně dobrou módní fotku dělá až mladá a nejmladší generace – Štěpánka Steinová a Salim Issa, Adam Holý, Marek Novotný. Bohužel o tvůrčí pojetí módní fotografie je u nás minimální zájem, prakticky nebýt časopisu 'Blok', nebylo by kde tyto snímky publikovat.“[15]

Současnými módními fotografy jsou:

Kompozice[editovat | editovat zdroj]

Trash the dress[editovat | editovat zdroj]

Trash the dress je styl portrétní fotografie, při které je v kontrastu elegantní oblečení a prostředí, ve kterém se fotografuje. Obecně se fotografuje ve stylu svatební, módní fotografie nebo glamour. Na rozdíl od klasiky se často odehrává na neobvyklých místech - jako jsou například střechy domů, skály, vrakoviště aut, skládky, pole, u zdi s graffiti nebo v opuštěných budovách. Žena je často oblečená v plesových nebo svatebních šatech, které se mohou během fotografování namočit, umazat a v extrémních případech také roztrhat nebo zničit. Hlavní účinek těchto snímků je zapůsobit atmosférou tradičních krásných svatebních šatů v kontrastu ve zcela netypickém prostředí. Trash the dress snímky nemají úlohu převzít místo "klasických" fotografií, ale pouze je doplňovat. Vzhledem k netradičnímu prostředí, ve kterém se fotografuje, je dobré více dbát na bezpečí všech zúčastněných.

Budoir[editovat | editovat zdroj]

Budoir označuje fotografický styl s budoirem (ve smyslu nábytku a/nebo místnosti) v záběru snímku. Charakteristikou tohoto stylu, který může být na pomezí mezi styly glamour či fashion, je snaha vystihnout intimitu a bezprostřednost u modelky (muži a páry jsou méně časté) v jejím soukromí, modelka je často na snímku zastižena při převlékání nebo ve spodním prádle, většinou bez explicitní nahoty.[18]

Fotografové fotografující v tomto stylu zahrnují jména jako například Kathleen Meyers, Clara Bow, Mae West či Jean Harlow.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. History of Fashion Photography na aidan.co.uk [online]. [cit. 2006-09-09]. Dostupné online.  
  2. Abigail Solomon-Godeau, "The Legs of the Countess." October 39 (Winter 1986): 65-108. Reprinted in Fetishism as Cultural Discourse, Emily Apter and William Pletz, eds. (Ithaca and London: Cornell University Press, 1993):266-306.
  3. Malá encyklopedie fotografie, Willfried Baatz, Computer Press, Brno, 2004 str. 95
  4. a b Bakalářská diplomová práce, Petra Brychtová, Vývoj módního odívání ve 20. století na příkladu nejvýznamnějších návrhářských osobností, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008, http://is.muni.cz/th/178460/ff_b/Bak._prace_Vyvoj_modniho_odivani.pdf
  5. Michelle Rodriguez – The Edge of Beauty [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kate Moennig – Time never stands still [online]. [cit. 2011-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Smolder and Shoot: Photographer Tasya Van Ree www.huffingtonpost.com
  8. Ulrich Pohlmann: „Faire vite et bien“. Zur Bedeutung des fotografischen Werkes von Wilhelm Maywald; in: Festschrift für J. A. Schmoll genannt Eisenwerth zum 90. Geburtstag; München: Architekturmuseum, 2005
  9. Modefotografie: Frauen sind die Heldinnen Nello, 24. November 2008
  10. Differing Views (Offizielle Webseite der Ausstellung)
  11. http://www.temelkotemelkov.com/home.html
  12. http://tooklook.com/
  13. Current Biography Yearbook 1999 Elizabeth A. Schick - 1998- Page 571
  14. Prayer Graeme Garrett, Oliviero Toscani - 2000
  15. http://digiarena.e15.cz/dita-pepe-uspech-je-pro-me-past
  16. oficiální stránky
  17. Jaroslav Robert - webové stránky
  18. (anglicky) Rowe, Critsey (2011). Boudoir Photography. Gardners Books/ILEX. ISBN 978-1-907579-19-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]