Světová finanční krize 2008

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Světová finanční krize v roce 2008 je důsledkem americké hypoteční krize. V září 2008 burzy po celém světě zaznamenaly hluboký propad: pražská burza se 10. září propadla na 26měsíční minimum, newyorská burza 15. září zažila nejhlubší propad od 11. září 2001. 25. září zažily USA největší bankrot ve svých dějinách – zhroutila se největší americká spořitelna Washington Mutual. Na konci září krize postihla i Evropu – 29. září vláda Velké Británie znárodnila hypoteční banku Bradford & Bingley, vlády zemí Beneluxu zachránily finanční ústav Fortis, vláda Německa se zaručila za úvěr pro banku Hypo Real Estate a vláda Islandu převzala kontrolu nad bankou Glitnir. O den později vlády Belgie a Francie zachránily banku Dexia, vláda Irska vydala neomezenou záruku za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů.[1]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Bezprostřední příčinou spuštění krize bylo prasknutí nemovitostní bubliny v USA, která vrcholila v letech 2005-2006. Následovalo rychlé zvýšení výchozích sazeb amerických hypotečních úvěrů s proměnlivou úrokovou sazbou. Jinými slovy došlo k výraznému podražení splátek hypoték, kterých bylo v předchozím období sjednáno neadekvátní množství. Nízké úrokové sazby v předešlých letech k hypotečním úvěrům nalákaly spoustu lidí, i když by si za jiných okolností tak významné závazky nemohli dovolit. To v USA vyvolalo obrovský boom ve stavění nových domů, který byl základem pro vznik nemovitostní bubliny. Nízké úrokové sazby nahrávaly do karet životnímu stylu na dluh, kdy byly bez větších obtíží poskytovány půjčky všeho druhu. Rychle rostoucí spotřeba vyvolaná lehce získanými prostředky přirozeně vytvářela tlak na růst cen nemovitostí, tento dlouhodobý a nadprůměrný růst však neodpovídal realitě tržního prostředí. Současně s růstem tohoto odvětví se začaly objevovat nové finanční instrumenty dnes známé jako MBS nebo CDO, které byly odvozené od hypotečních úvěrů a cen nemovitostí. Rostoucí trend těchto instrumentů umožňoval investorům po celém světě vydělávat na rychle se rozvíjejícím nemovitostním trhu. Mnoho finančních institucí do těchto instrumentů investovalo velkou část svých prostředků, aniž by byla zohledněna rizikovost takových aktiv. V okamžiku pádu cen nemovitostí utrpěly finanční instituce výrazné ztráty. Dalším problémem snižování cen nemovitostí byla skutečnost, že vlastní domy měly nižší hodnotu, než hypotéky s nimi spojené. Platební neschopnost daná příliš vysokými splátkami hypotečních úvěrů se promítla i do ostatních odvětví. Celosvětové ztráty jsou odhadovány na bilion amerických dolarů.

Růst nemovitostní bubliny[editovat | editovat zdroj]

Růst hodnoty typické americké nemovitosti mezi roky 1997 a 2006 činil 124 %. Posledních dvacet let minulého tisíciletí se ceny domů pohybovaly kolem trojnásobku ročního příjmu domácností. V roce 2004 byl tento poměr (průměrná cena nemovitosti / průměrný roční příjem domácnosti) již 4 a v roce 2006 dokonce 4,6. To bylo příčinou zájmu investičních bank, které tak reagovaly na nabídku MBS a CDO. Tyto instrumenty se vyznačovaly dobrými známkami od ratingových agentur. Výsledným efektem bylo propojení finančního a nemovitostního trhu. Jako investiční aktiva byla hojně využívána i ve chvíli, kdy se přestaly splácet závazky z hypotečních úvěrů. Složitý řetězec transakcí s těmito instrumenty přesouval rizika s nimi spojená napříč celým světem a koncoví držitelé těchto aktiv potom utrpěli ztráty.

Mírné podmínky pro získání úvěru[editovat | editovat zdroj]

Jak již bylo řečeno, příčinou nadměrného zadlužování byla lákavě nízká úroková míra, která v letech 2000–2003 klesla z 6,5 % na 1 %. Toto opatření americké centrální banky mělo zmírnit dopady bubliny dotkomových společností a známého teroristického útoku v září 2001. Následný pokles úrokových měr byl způsoben rostoucím deficitem běžného národního účtu. Ben Bernanke situaci vysvětluje tím, že v letech 1996–2004 došlo ke zvýšení schodku amerického běžného účtu o 650 miliard amerických dolarů, tedy z 1,5 % na 5,8 % HDP. Princip rovnováhy platební bilace vyžadoval kompenzaci schodku běžného účtu přebytkem investičního účtu ve srovnatelné výši. Jinými slovy došlo k výraznému toku kapitálu směrem do Spojených států, aby tyto mohli zaplatit svou nadměrnou spotřebu. Hlavními věřiteli USA se v této souvislosti stali rozvíjející se asijské ekonomiky a země vyvážející ropu. Reakcí americké centrální banky bylo v letech 2004–2006 zvýšení jednoletých a pětiletých úrokových sazeb, což přivedlo majitele nemovitostí do nezáviděníhodné situace.

Nesprávné ohodnocení rizika[editovat | editovat zdroj]

Ohodnocení rizika vypovídá také o požadované kompenzaci za tato rizika, která se investorům nabízí formou úročení nebo poplatků. Z různých důvodů nedokázal trh odpovídajícím způsobem změřit rizika spojená s novými instrumenty typu MBS a CDO a uvědomit si jejich vliv na stabilitu finančního systému. Nadhodnocení těchto instrumentů vedlo k masivním ztrátám, které dramaticky ovlivnily rozvahy bank po celém světě a dostaly je tak do situace, kdy museli operovat s minimálním kapitálem. Dalším příkladem je neporozumění oceňovacím modelům pro CDS, které se například vymstilo pojišťovně AIG, která byla v roce 2008 podpořena 180 miliardami dolarů z peněz daňových poplatníků. Často zmiňovanmým problémem je nepřehlednost a složitost aktiv, jež stály za vznikem globální hospodářské krize. Je však nutné položit si otázku, kdo nese zodpovědnost za přejímání nadměrných rizik. Subjekt založený na ekonomických principech by neměl investovat do aktiv, které nedokáže ocenit, pochopit a uvědomit si riziko s nimi spojené. Někteří poukazují na vliv tzv. firemních psychopatů.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOVANDA, Lukáš, GALLISTI, Vladan: Češi zapláčou příští rok. Týden. září 2008, roč. XV, čís. 40, s. 16-20. ISSN 1210-9940.  
  2. http://www.springer.com/cda/content/document/cda_downloaddocument/fulltext.pdf?SGWID=0-0-45-1269145-p35739432 - The Corporate Psychopaths Theory of the Global Financial Crisis

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]