Federální rezervní systém
Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systém Spojených států amerických. Fed je částečně veřejná, částečně soukromá instituce.
Obsah |
Složky FEDu [editovat]
Složky federálního rezervního systému jsou tyto:[1]
- Rada guvernérů Federálního rezervního systému ve Washingtonu, kterou jmenuje prezident. Do roku 1948 se místo guvernérů používalo označení ředitel (director).
- Federální výbor pro otevřený trh.
- 12 nezávislých regionálních soukromých bank, které se nacházejí ve velkých městech USA a působí jako fiskální agenti pro americké ministerstvo financí; každá má vlastní správní radu o devíti členech.
- Četné jiné soukromé členské banky, které drží podíly (nepřevoditelné akcie) v těchto regionálních bankách.
- Různé poradní sbory.
Rezervní banky [editovat]
Federální rezervní systém má 12 regionů, tzv. distriktů. Každá distrikt má svého guvernéra, jenž je současně šéfem své oblastní správní rady a členem rady guvernérů, a oblastní banku, která může mít pobočky v dalších městech.
| Distrikt | Sídlo | Pobočky | Guvernér | Kapitál [pozn1 1] |
|---|---|---|---|---|
| 1. (A) | Boston | Eric S. Rosengren | 59 mld. | |
| 2. (B) | New York City | William C. Dudley | 1,106 bil. | |
| 3. (C) | Philadelphia | Charles I. Plosser | 80 mld. | |
| 4. (D) | Cleveland | Cincinnati (Ohio) a Pittsburgh (Pennsylvania) | Sandra Pianalto | 69 mld. |
| 5. (E) | Richmond | Baltimore (Maryland) a Charlotte (North Carolina) | Jeffrey M. Lacker | 257 mld. |
| 6. (F) | Atlanta | Birmingham (Alabama), Jacksonville (Florida), Miami (Florida), Nashville (Tennessee) a New Orleans (Louisiana) | Dennis P. Lockhart | 162 mld. |
| 7. (G) | Chicago | Detroit (Michigan) | Charles L. Evans | 124 mld. |
| 8. (H) | St. Louis | Little Rock (Arkansas), Louisville (Kentucky) a Memphis (Tennessee) | James B. Bullard | 42 mld. |
| 9. (I) | Minneapolis | Helena (Montana) | Narayana R. Kocherlakota | 41 mld. |
| 10. (J) | Kansas City | Denver (Colorado), Oklahoma City (Oklahoma) a Omaha (Nebraska) | Esther George | 55 mld. |
| 11. (K) | Dallas | El Paso (Texas), Houston (Texas) a San Antonio (Texas) | Richard W. Fisher | 88 mld. |
| 12. (L) | San Francisco | Los Angeles (California), Portland (Oregon), Salt Lake City (Utah) a Seattle (Washington) | John C. Williams | 224 mld. |
- ↑ k 15. září 2009, v USD
Předsedové rady guvernérů FEDu [editovat]
Od února 2006 je předsedou Rady guvernérů Federálního rezervního systému Ben Bernanke a současnou místopředsedkyní Janet Yellen. Předsedu nominuje rada samotná a schvaluje prezident Spojených států amerických. Zatím se nestalo, že by navržené jméno nepotvrdil.
- Charles S. Hamlin (10. srpna 1914 - 10. srpna 1916)
- William P. G. Harding (10. srpna 1916 - 9. srpna 1922)
- Daniel R. Crissinger (1. května 1923 - 15. září 1927)
- Roy A. Young (4. října 1927 - 31. srpna 1930)
- Eugene I. Meyer (16. září 1930 - 10. května 1933)
- Eugene R. Black (19. května 1933 - 15. srpna 1934)
- Marriner S. Eccles¹ (15. listopadu 1934 - 3. února 1948)[2]
- Thomas B. McCabe (15. dubna 1948 - 2. dubna 1951)
- William McChesney Martin, Jr. (2. dubna 1951 - 1. února 1970)
- Arthur F. Burns (1. února 1970 - 31. ledna 1978)
- G. William Miller (8. března 1978 - 6. srpna 1979)
- Paul A. Volcker (6. srpna 1979 - 11. srpna 1987)
- Alan Greenspan² (11. srpna 1987 - 31. ledna 2006)
- Ben S. Bernanke (1. února 2006 - )
¹ dočasný předseda od 3. února do 15. dubna 1948.
² dočasný předseda od 3. března do 20. června 1996
Historie [editovat]
- Související informace naleznete v článku Historie centrálního bankovnictví v USA.
Vznikl podepsáním Zákona o federálních rezervách pár dnů před vánočními svátky roku 1913 prezidentem Woodrowem Wilsonem. Samotné znění zákona vzešlo z tajného setkání zástupců amerického ministerstva financí a několika vlivných bankéřů té doby v listopadu 1910 na ostrově Jekyll Island v americké Georgii. Hlavní rys zákona bylo získání pověření (z americké ústavy explicitně dané Kongresu) tisknout peníze poskytovat je americké vládě na úvěr.[3]
Kritika [editovat]
Federální rezervní systém je často kritizován z obou stran politického spektra. Představitelé libertariánské pravice, například Ron Paul, kritizují Fed na základě protiústavnosti. Fed je totiž v dnešních dnech hlavním zdrojem tisknutí amerického dolaru, přestože dle ústavy Spojených států amerických má výhradní právo tisknout americkou měnu pouze ministerstvo financí. Levice i libertariáné dále kritizují na Fedu, že je soukromý a je ovládán neprůhlednou úzkou skupinkou lidí. Levice také zdůrazňuje možnost zapojení Fedu do světové finanční krize a další nelegální praktiky. Fed není ničím kontrolován a navzdory svým pravomocem a prostředkům funguje fakticky jako nezávislý orgán.
Fed byl také především kritizován za svou "tajuplnost". Ovšem začátkem roku 2012 Fed představil svůj krok k větší transparentnosti. Ve své prohlášení z prosincového jednání, tzv. "minutes" oznámil, že bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb. Čtyřikrát do roka bude vyhlašovat, jak dlouho chce držet krátkodobé úrokové sazby na stávajících úrovních.[4]
Audit [editovat]
V červenci 2011 byly zveřejněny výsledky auditu Fedu, který prosadil kongresman Ron Paul a Alan Greyson pomocí pozměňovacího návrhu (Fed nebyl nikdy ve své téměř stoleté historii důkladně auditován, sám Paul zmínil, že k poslednímu auditu došlo někdy v 50. letech 20. století a i ten byl jen částečný). Audit provedl Všeobecný úřad pro kontrolu rozpočtu (Government Accountability Office) a zjistil, že Fed v letech 2007-2010 rozdal v bezúročných půjčkách americkým i zahraničním bankám a korporacím přes 16×1012 dolarů (113 % HDP USA), a to bez vědomí Kongresu.[5]
Podle Alana Graysona se má jednat dokonce o 26 bilionů dolarů (184 % HDP).[6] Mezi příjemci je mnoho významných finančních institucí a korporací, převážně ze Spojených států, ale i z jiných zemí jako Švýcarsko, Skotsko, Británie, Německo, Japonsko a další.[7] V případě amerických bank a institucí navíc došlo ke střetu zájmů, kdy Fed vyřizování této obrovské transakce „outsourcoval“ a lidé ji realizující současně působili v podnicích, kterým byly tyto bezplatné půjčky poskytnuty.[8]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.federalreserve.gov/bios/boardmembership.htm
- ↑ MELTZER, Allan H.. Chicago : [s.n.], 2003.
- ↑ Reality Check: Do We Really Need To Audit the FED?
- ↑ Fed bude pravidelně poskytovat prognózy úrokových sazeb
- ↑ Audit Fedu odhalil tajnou finanční injekci bankám, v celkové hodnotě cca 16 bilionů USD
- ↑ Podvod tisícročia: Americká centrálna banka vraj spreneverila 26 biliónov!
- ↑ (anglicky) Zpráva o auditu Fedu, tabulka příjemců
- ↑ (anglicky) The Fed Audit
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Federal Reserve System na anglické Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]