Gorazd

Tento článek pojednává o svatém z konce 1. tisíciletí. O jménu a dalších jeho nositelích pojednává článek Gorazd (jméno).

Svatý Gorazd na vitráži v nitranské katedrále sv. Jimrama

Svatý Gorazd (asi 840^?–900^?) byl biskup, který sloužil slovanské bohoslužby a stal se nástupcem sv. Metoděje na moravském biskupském stolci. Po vyhnání žáků Cyrila a Metoděje z Velké Moravy působil na Balkáně. Patří spolu s Cyrilem, Metodějem, Klimentem, Angelárem, Naumem a Sávou k tzv. sv. Sedmipočetníkům.

Později si totéž jméno zvolil biskup pravoslavné církve Matěj Pavlík (1879–1942).

Po smrti Svatopluka byl pravděpodobně sv. Gorazd vysvěcen na biskupa a povýšen na moravsko-panonského arcibiskupa. Po vpádu Maďarů počátkem 10. století do Karpatské kotliny byl nucen utéci do zahraničí. Historické prameny se však rozcházejí v určení místa jeho dalšího působení. Je možné, že působil v Čechách nebo v Bulharsku. Právě v Bulharsku, kde je zařazen do seznamu svatých Sedmipočetníků, je jeho památka zvláště živá. Bulharská legenda vypráví o jeho odsunu z biskupského stolce a věznění. Po propuštění z vězení se pravděpodobně stáhl ke dvoru některého velmože.

Protože velmi dobře znal svého učitele sv. Metoděje, dá se předpokládat, že je autorem jeho životopisu Život Metodějův.

Slovo gorazd dříve znamenalo člověk z hor (goral), zkušený či zdatný.